Dlouhodobý test Mazda 6 Wagon 2.0i (2015): Stěhujeme
Po delší odmlce se vracíme zpět k „naší“ dlouhodobě testované Mazdě 6 Wagon 2.0 Skyactiv, s níž už jsme prožili spoustu dobrodružství. Nejprve jsme se s ní seznamovali, pak ji zabíhali a měřili zrychlení z nuly na sto, dále postavili proti naftovému Fordu Mondeo kombi 1.6 TDCi nebo BMW 318d xDrive Touring, vyrazili jsme s ní na menší okružní jízdu na východ od našich hranic nebo na závodní okruh v Mostě a také jsme na ní hledali pár nedostatků po několika tisících kilometrech.
Takže už víme, jak dobře se řídí, nakolik je pohodlná na dlouhých cestách nebo jak umí být úsporná ve srovnání s turbodieselovým motorem. Je ještě něco, co jsme nezkoumali? Jistě, třeba praktickou stránku Mazdy 6 Wagon. A to je, vzhledem k tomu, jak prostorným dojmem auto působí, docela škoda. Takže to jdeme ihned napravit.
Kdo hledá kombík, pravděpodobně tak nečiní jen z rozmaru, co kdyby náhodou musel někdy něco velkého odvézt, ale většinou tak pravidelně činí. To zrovna není můj případ, takže by se mohlo zdát, že nejsem ke zkoumání této disciplíny nejvhodnějším kandidátem, jenom kdyby se akorát taková „co kdyby“ náhoda nenaskytla i u mě. Musel jsem se stěhovat a s tím samozřejmě souvisí i nákup nového nábytku.
Volba na redakčním parkovišti tak jednoznačně padla na dlouhodobou Mazdu 6 Wagon. A přestože mě vybírání nábytku příliš nebaví (zato však jeho následné skládání už docela ano, když už si nemůžu v garáži skládat nějakého Caterhama), alespoň jsem měl dostatečně silnou záminku k tomu, jak ji od kolegů vymámit do svého užívání.
Potom, co jsem si zadriftoval s košíkem mezi regály, kdy mě to nakupování začalo trochu bavit, a vystál hodinovou frontu u pokladny, kdy mne zase přešla chuť, namířil jsem si to k parkovišti a začal luštit hlavolam, jak sundat roletku v kufru, sklopit sedačky a všechno nacpat dovnitř.
Naštěstí to nejsou úkony, nad kterými musíte nějak hluboce přemýšlet, protože to už udělal někdo jiný za vás, když Mazdu 6 Wagon vymýšlel. Roletku klasicky vycvaknete z bočních úchytů a zadní opěrky se buď zatažením páčky na postranních panelech kufru, nebo stisknutím pojistky přímo na sedačkách, samy sklopí. Zcela vodorovná plocha sice nevznikne, ale převýšení je minimální a schod na podlaze kufru žádný nevznikne.
Daní za atraktivní tvary kombíku je poněkud nižší strop a zakulacené víko kufru, takže úhledný tetris jako do starého hranatého Volva nábytkáře Ingvara Kamprada nesložíte. Paradoxně se jeho vynález plochého balení nábytku může jevit jako kontraproduktivní ve chvílích, kdy balení přesáhne délku dvou metrů.
Chybí totiž možnost sklopit opěradlo spolujezdce směrem vpřed, musíte tedy vyndat hlavovou opěrku a opěradlo sklápět vzad, ale i tak jeho horní hrana narazí do zadních sedadel a zcela rovná plocha nevznikne. Naštěstí to však v mém případě nebylo potřeba a 1870 mm dlouhé krabice jsem sice natěsno, ale přece dostal dovnitř. Navíc tak, že vpředu zůstalo dost prostoru pro
Ačkoliv by se z výše popsaného mohlo zdát, že Mazda 6 Wagon zase tak velké auto není, ve skutečnosti je velmi prostorné, jen si inženýři při vývoji příliš nelámali hlavu s šikovnými maličkostmi, které by ulehčily život s autem. Chybí mi ještě možnost uschovat roletu v podlaze kufru, ačkoliv ji můžete vložit za přední sedačky, kde ale za jízdy poletuje, a také organizér do zavazadlového prostoru, který už ale za 3341,- Kč najdete v příplatkovém příslušenství. Stačilo by tedy jen několik malých, zato však důmyslných řešení a Mazda 6 Wagon by byla úplně dokonalá.
