Dětské vozíky – nyní již oficiálně

Když vloni v létě vypukla bouřlivá diskuse o tom, zda dětské vozíky za jízdní kola jsou nebo nejsou přípustné, psal jsem o tom, že tehdejší právní úprava připojení dětských vozíků nebrání a že argumentace Ministerstva dopravy, podle které je jejich provoz na pozemních komunikacích v rozporu se zákonem, není podložená zákonem.

Pochopitelně to vyvolalo reakci na straně prodejců a dovozců jednotlivých značek, přičemž v návaznosti na to vznikla poslanecká iniciativa, jejímž cílem bylo do právních předpisů výslovnou možnost použití dětských vozíků zakomponovat. Měl jsem možnost zúčastnit se tohoto legislativního procesu a formulovat jeden z návrhů, který byl v rámci připomínek Ministerstvu dopravy předkládán. Byla podle mne škoda, že Ministerstvo dopravy ten náš propracovaný návrh odmítlo jako celek, aby si pak ješitně „spíchlo“ vlastní novelu (s reakcí na náš návrh „nám nebude nikdo psát návrh novel, my víme vše lépe“, když stejně okopírovali ten náš návrh), nicméně to tak v legislativním procesu bohužel chodí.Předmětná novela č. 197/2012 Sb. obsahuje dvě nová následující ustanovení:

§ 58 odst. 3, kde se na konci odstavce doplňuje věta:

„Osoba starší 18 let může vézt nejvýše dvě děti mladší 10 let v přívěsném vozíku určeném pro přepravu dětí, který splňuje technické podmínky stanovené zvláštním předpisem 2), nebo dítě na dětském kole připojeném k jízdnímu kolu spojovací tyčí.“

Jak plyne z tohoto ustanovení, pojmuty byly do novely nejen dětské vozíky, ale i přípojné tyče pro větší děti. Jak z daného ustanovení rovněž plyne, mají být technické požadavky na přívěsné vozíky stanoveny ve zvláštním právním předpise, nicméně poznámka pod čarou na žádný takový předpis nemíří a ani nedošlo následně k novele vyhlášky 341/2002 Sb., kde by takové podmínky měly být stanoveny (dnes tam takové podmínky nejsou). Ten odkaz na zvláštní právní předpis je tedy zbytečně matoucí, když technické podmínky jsou ve skutečnosti stanoveny dál v odstavci 6.

58 odstavec 6 nově zní:

„K jízdnímu kolu se smí připojit přívěsný vozík, který není širší než 900 mm, má na zádi dvě červené odrazky netrojúhelníkového tvaru umístěné co nejblíže k bočním obrysům vozíku a je spojen s jízdním kolem pevným spojovacím zařízením. Zakrývá-li přívěsný vozík nebo jeho náklad za snížené viditelnosti zadní obrysové červené světlo jízdního kola, musí být přívěsný vozík opatřen vlevo na zádi červeným neoslňujícím světlem. Jsou-li v přívěsném vozíku přepravovány děti, musí být přívěsný vozík označen žlutým nebo oranžovým praporkem nebo štítkem o rozměru 300 x 300 mm vztyčeným ve výšce 1200 – 1600 mm nad úrovní vozovky.“Šířka vozíků 900mm je u některých dvojmístných typů hraniční a je např. otázkou, proč se zákonodárce neinspiroval právní úpravou v zahraničí, kde je hranice stanovena až na 1000 mm.

Současně vůbec nedává smysl, proč je barva praporku omezena na žlutou a oranžovou, když např. Charriot dává k červeným vozíkům červený praporek (pochopitelně, aby to šlo do barvy) a červená je také dobře viditelnou barvou, nicméně obávám se, že je to daň za ne úplně komplexní pohled Ministerstva dopravy na danou problematiku.

Buďme však alespoň my, rodiče, vozící děti ve vozíčcích, rádi, že zbytečně rozvířená a argumenty nepodložená diskuse o nepřípustnosti vozíků na pozemních komunikacích a cyklostezkách, které jsou součástí pozemních komunikací, utichla a že si nadále můžeme naše ratolesti ve vozících vesele vozit.