Designér Škodovky ukázal, jak by mohlo vypadat moderní pojetí socialistického Porsche 911

Když se Aymeric Chertier prochází kolem nádherného exempláře 130 RS ve Škoda Auto Muzeu, úplně se rozplývá: „Tohle auto vzniklo s jasným účelem, který z něj doslova čiší. Mělo být rychlé a podle toho tak bylo zkonstruováno a navrženo. Vše tu má svůj význam. Tvar karoserie, bezpečnostní rám, sedadla, celkové uspořádání interiéru, vše bylo vytvořeno čistě za funkčním účelem a proto, aby tohle auto bylo prostě nejrychlejší,“ popisuje. Je na něm vidět, že má opravdu rád auta, která mají jasně daný účel a funkci a že přispět do projektu Ikony v novém kabátě právě vizí nové 130 RS pro něj byla hlavně radost.

„Právě tuto podstatu, ten účel, jsem se pokusil přenést do své novodobé interpretace 130 RS,“ vysvětluje Aymeric. O podstatě produktu se ostatně naučil hodně přemýšlet během svých vysokoškolských studií. „Průmyslová realita je trochu pragmatičtější, naše produkty jsou výsledkem kompromisu a respektují riziko, které představují ohromné investice do nich. Ty se jednoduše musí vyplatit,“ popisuje principy své každodenní práce. U novodobé interpretace 130 RS ovšem mohl popustit uzdu fantazii a vytvořit auto, které rozhodně není sázkou na jistotu, budí emoce a chce být skutečným sportovním náčiním, jako legenda ze sedmdesátých let.

Jeho studie 130 RS tedy není pouhou „stylovkou“, která by měla upoutat jen retro designem inspirovaným úspěšným závodním typem. „130 RS byla ve své době auto, které v mnohém bořilo hranice, vymykalo se všemu běžnému,“ říká Aymeric, aniž možná tuší, že má tento jeho výrok dvojnásob pravdivý význam. 130 RS totiž coby produkt tehdejšího socialistického Československa skutečně překročila hranice našeho světa a její mezinárodní úspěch vozu vynesl i přezdívku „Porsche Východu“.
Nosná struktura
U vnějšího designu studie vycházel z původního modelu. „Chtěl jsem původní auto osvěžit, ne ho měnit. Zachoval jsem podstatu i charakteristické linky, přidal některé detaily, které známe třeba z moderních vozů WRC,“ vysvětluje designér retro nádech i výrazně svalnaté tvary své studie.

Zdroj: Škoda

Zatímco zvenku jeho 130 RS navazuje na tradici, uvnitř je novátorská a boří pomyslné hranice. Aymeric tu navrhl zcela novou strukturu bezpečnostního rámu, která je základní součástí konstrukce auta. „Není to dodatečně montovaná bezpečnostní klec, ale v podstatě nedílná součást šasi. Konstrukce drží celý interiér, na ní spočívají palubní deska, sedadla, dveře, objímá řadicí páku,“ vysvětluje designér svůj záměr vytvořit nový strukturální základ auta. „Nechtěl jsem se v tomto případě jen předvádět a ukázat krásný exotický interiér, od počátku jsem tvořil něco s funkcí a jasným účelem využití,“ dodává.

Součástí konceptu je pak i inovativní palubní deska, kterou v podstatě celou tvoří velký displej se třemi odlišnými informačními plochami. Před řidičem je tradiční sestava informací o rychlosti, otáčkách a dalších základních parametrech. Uprostřed jsou podrobnější informace, například teploty provozních kapalin a údaje o výkonu motoru, či navigační údaje. A vpravo před spolujezdcem je oblast, kde se mohou zobrazit ještě další informace, nebo třeba obraz ze zadní kamery vozu.

Jeden z nejúspěšnějších závodních vozů Škoda vycházel ze sériového kupé Škoda 110 R. Oproti němu dostala Škoda 130 RS mnoho úprav jako výztuhy a ochranný rám, hliníkové panely karoserie a motor o objemu 1 298 cm3 posílený na zhruba 103 kW. Model Škoda 130 RS vyhrával pravidelně závody ve své objemové třídě, umísťoval se vysoko v celkovém pořadí závodů rallye i v závodech na okruhu. K největším úspěchům patří vítězství ve své třídě v Rallye Monte Carlo 1977 a v roce 1981 vybojovaný titul mistrů Evropy značek v okruhovém mistrovství cestovních vozů. Mezi lety 1975–1980 vzniklo asi 200 kusů vozu Škoda 130 RS.

Zdroj: Škoda

Základní koncept designu dal Aymeric dohromady za několik hodin, následně se k rozpracování a detailům vracel. „Jsem tak trochu ze staré školy, vše dělám perem na papíře. Rychle si v základních skicách nakreslím základní architekturu a pak ladím proporce a jednotlivé linky,“ popisuje Aymeric svůj postup. K práci s počítačem sáhl v tomto případě až ve zcela závěrečné fázi. „V počítači dodám celému projektu barvy, aby to bylo srozumitelnější pro široké publikum,“ říká s tím, že po celou dobu je si v podstatě jistý tím, jak bude výsledek vypadat. Pokud se přece jen něco nepovede úplně podle jeho představ, nebo je třeba to předělat podle přání nadřízených, vrací se designér na papír. „Je to možná méně efektivní, ale je to prostě způsob, jakým umím přemýšlet a tvořit,“ směje se.

Ohledně budoucího osudu své studie zůstává realistou. „I když se mně i mým nadřízeným ta vize líbí, víme, že zůstane jen u ní. Designové studie vozů Škoda, které prezentujeme veřejnosti, mají vždy nějaký vztah k tomu, co v budoucnu chystáme,“ vysvětluje, proč je smířen s tím, že novodobá Škoda 130 RS zůstane nejspíš jen na papíře. „Ale byla by to legrace, kdybych opět mohl trochu utéci z reality a připravit alespoň malý model,“ zasní se Aymeric na závěr.