Den bez aut? Na to vám každý dlabe!

Tuto neděli vyvrcholily „oslavy“ Týdne mobility akcí nazvanou Den bez aut. O co šlo? Obecně o to, že parta několika málo profesionálních aktivistů obsadila náměstí ve velkých městech a pořádala happeningy, ve kterých vydlabávala do mozečků zúčastněných ovčanů fréze jako „auta jsou špatná ááááno“ a „kdo jezdí na kole je chytrý, hodný a in“. Pominu, že akci v Praze sponzorovalo například Ředitelství silnic a dálnic…

Ať si každý pořádá happeningy o čemkoli pro kohokoli. Na to má právo. Stejně jako já mám (zatím) právo vyjet si s autem na okruh a uspořádat tu happening s kamarády na téma „ideální stopa a apex„.

Dobře tedy, parta aktivistů si vyhonila před přikyvovači a médii své ego. Co mě ale dostalo, byla skutečnost, že na každé větší akci spojené s Dnem bez aut byla spousta lidí, kteří se sem dopravili autem (nebo autobusem, což je vlastně mnohem větší – tedy zlejší auto). A také záchranka, která sem přijela s autem. A policie, která sem přijela autem.​Nejvíc mne štve, jak to spousta lidí těmhle aktivistům žere. Přitom jsou závislí na motorizované přepravě stejně jako na kyslíku a oxidu uhličitém (bez něj by to v přírodě nefungovalo, tak nám ho neberte). Když si totiž tenhle aktivista jde koupit nové levném kecky Made in China, musela je sem dovézt nákladní loď, pak náklaďák a nakonec menší náklaďák. V krámu si nakoupí biopotraviny, které také přivezl náklaďák (s velkým motorem).

I kdyby tenhle aktivista udělal nemožnou věc a místo chození v keckách z Číny a konzumace biojogurtů z biochemikálií by nosil kolem pasu lopuchový list a stravoval se u popelnic (pomůže recyklaci a sníží emise), stejně bude jednou (nebo spíše víckrát) za život závislý na motorizované dopravě – tedy na autě.

Až totiž tenhle aktivista upadne na kole a někdo mu zavolá záchranku (telefonem, který je vyroben ze zlé ropy a spotřebovává elektrickou energii ve zlých akumulátorech), těžko pro něj poběží dva chlapíci s nosítky a kriplkárou přes půl Prahy. Pošlou pro něj auto. Až mu v bytě začne hořet konopná čepice od špatně ubaleného špeka, také k němu nepoběží parta hasičů s kbelíky přes půl Prahy, pošlou tam auto. A na konci jeho životní pouti (která bude, doufám, co nejkratší) ho také neodnesou v pytli na zádech přes půl Prahy, nýbrž pro něj pošlou dodávku z firmy Černý & Havran s.r.o. Tady mne ještě napadá, že si musí onen aktivista rozmyslet, jestli bude zakopán (během hnití v zemi se uvolní nebezpečné látky a on naruší kvalitu spodní vody) nebo spálen (čímž se uvolní oxid uhličitý a zahyne pár ledních medvědů). Sofiina volba, co?Na autech nejsme závislí jen my normální, ale i tihle aktivisté. Já bych jim přál jeden den bez aut. Co den… Týden, celý měsíc nebo klidně i rok! Stejně jako bych přál lidem, kteří volí komunisty, aby se jim to zase na pár dní vrátilo se vším, co k tomu patří.Osobní, nákladní nebo jakékoli jiné auto je nedílnou součástí rozvinuté civilizace. Je to věc, kterou jsme si vymysleli, protože ji potřebujeme. A dokud nenajdeme něco lepšího, budeme ji potřebovat dál. Plechovou věc, která má čtyři gumová kola a motor. Bez aut bychom se vrátili do šestnáctého století.

Já jsem Týden mobility oslavil demonstrativní projížďkou, kterou pořádal známý blogger D-FENS, a Den bez aut soukromou projížďkou v BMW M3. Průměrnou spotřebu jsem pak ustálil na hezkých 15,7 litrech na 100 km. Nejlepší pocit ale nemám z toho, že jsem si trošku zarebelil. Mám ho z toho, že všude jezdilo stejně aut, autobusů, motorek a náklaďáků, jako jindy. Prostě aktivistům na nějaký Den bez aut všichni zvysoka… tento. A to mne opravdu těší.