„Stůj, dej přednost v jízdě!“ Co přesně říká zákon?

Jakkoli se problematika dání přednosti v jízdě jeví na první pohled jako relativně srozumitelná a nekomplikovaná, přesto praxe (a dotazy čtenářů) ukazuje, že některé skutečnosti si neškodí zopakovat, připomenout, případně zdůraznit. Nejprve obecně k tomu, co zákon o provozu na pozemních komunikacích dáním přednosti v jízdě rozumí. Definice zní takto:

„Dát přednost v jízdě znamená povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidič, který má přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy…“

Dnes se ale nebudu zabývat všemi případy dávání přednosti v jízdě, ale pouze případy dávání přednosti v jízdě z vedlejší silnice, včetně případu, kdy je křižovatka označená „STOPkou“. Obecně tedy, jak patrno, dát přednost neznamená zastavit, ale znamená to obecnou povinnost počínat si tak, aby např. řidič na hlavní nemusel brzdit nebo uhýbat. Samotná povinnost je pak stanovena následně: „Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci.“

Máte dostatečný rozhled?

Standardní dávání přednosti tedy problém nevytváří, dotazy se ale množí ve vztahu ke „STOPce“, a to zejména k tomu, kde musí řidič přesně zastavit. Zákon na to dává následující odpověď: „Na příkaz dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí řidič zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled.“

Tuto povinnost nelze vykládat tak, že každé vozidlo musí zastavit až hranici křižovatky (pokud již předtím na místě, odkud je vidět, zastavilo), ale zastaví-li např. kolona 3 aut před křižovatkou a první dva řidiči vidí do křižovatky tak, že ji mohou projet, nemusí ten druh znovu zastavit po odjetí prvního, aby se rozhlédnul, pokud už předtím dostatečně viděl. Pokud bychom vzali do úvahy křižovatku, do které je zdaleka vidět, může se takto rozjet i víc aut (jakkoli to nebude moc typické, protože „STOPka“ se dává většinou tam, kde není moc vidět).

Spletitosti…

Řidič tedy nemůže být postihnut za to, že na „STOPce“ znovu nezastavil, pokud již před tím zastavil v místě, odkud do křižovatky viděl. Zajímavou otázkou v této souvislosti je i např. samotné zastavení vozidla. Zákon hovoří o přerušení jízdy, ale kdy to vlastně nastane? Jak dlouho se musí kola netočit, aby se jednalo o přerušení jízdy? Na tyto otázky právní předpisy samozřejmě nedávají odpovědi a v praxi by byly řešeny až rozhodnutím soudů, nicméně např. při rychlosti 1 km/h si lze představit, že má řidič dost času na to, aby situaci vyhodnotil a dal přednost v jízdě (pokud musí), ale bude se jednat o přerušení jízdy?

Tady bychom samozřejmě snadno „zabředli“ do materiálního aspektu, protože smyslem dané úpravy není zastavit, ale mít dost času na vyhodnocení, zda řidič bude nebo nebude dávat přednost v jízdě. Někdy to vyžaduje zastavení, jindy to lze vyhodnotit i v rychlosti 10 km/h. Konkrétní odpověď na takovou otázku by mohl dát ale až soud.