autoweb.cz > Dacia > Dacia Duster > Dacia Duster v extrémním testu na 2000 km: bolí mě zadek a lokty, ale je to fajn kára
Dacia Duster v extrémním testu na 2000 km: bolí mě zadek a lokty, ale je to fajn kára
Dacia Duster už dávno není tím levným crossoverem, otloukánkem, kterého vezmete do lesa a budete se k němu chovat jako k autu z půjčovny. Jednak Duster poslední dobou dost podražil. A hlavně se z něj stala víc našňořená stylovka.
Terminátor na kolech
Nejnovější třetí generace vypadá opravdu k světu. Působí zase o něco dráž a robustněji. Masivní blatníky, velké balonové pneumatiky, výrazné oplastování, na němž nechybí vyražený symbol, že pochází z recyklovaného plastu. Z Dusteru čiší sebevědomí.
Nový Duster zkrátka vypadá hodně nabušeně. Dojem v mých očích trošku kazí pohled zezadu, kdy malá zadní světla nepůsobí patřičně agresivně, ale jinak je tohle fakt moc pěkná kára.
Zpoza volantu mě zase baví pohled přes macatou a hodně naohýbanou kapotu, jako by se pod ní ukrýval minimálně osmiválec s kompresorem.
Já jsem ovšem nafasoval verzi s mild-hybridní jedna-dvojkou o výkonu 130 koní a točivém momentu 230 Nm. Líbí se mi, že si motor nechá líbit i hodně nízké otáčky, prakticky mu vůbec nevadí pohybovat se kolem 1 500 ot./min.
Hezky se sbírá odspodu a celkově je práce s motorem příjemná, protože po vás nevyžaduje žádné velké přemýšlení.
Malinko otravnější je velmi silná rekuperace mild-hybridního ústrojí, kterou nelze nijak redukovat. Prostě auto pořád hodně brzdí, což je zejména při snaze o plachtění dost omezující, a tak musíte často vyhazovat do neutrálu.
Motor se ovšem umí odměnit skvělou spotřebou. Při vyložené eco-rallye po táhlých okreskách s pár vesnicemi jsem dosáhl spotřeby 4,5 l/100 km a normální jízda znamená spotřebu kolem pěti litrů.
Celkový průměr za 2 000 km vč. města a dálnice lehce nad povoleným limitem činil 6,5 litru. Na jednu bandasku to v pohodě vystačilo na nějakých 700 km.
Podívejte se na videotest Dacie Duster
Hezký interiér…
Stejně jako zvenku nový Duster hodně prokouknul i uvnitř. Po designové stránce je kabina opravdu hezká s několika zajímavými detaily, jako např. výdechy klimatizace.
Displej přístrojů má jednoduchou a přehlednou grafiku, stejně jako hlavní infotainment. Pořád tu je plejáda fyzických tlačítek na to nejdůležitější, a tedy i klimatizace se ovládá, jak se patří.
Tenký volant hezky padne do ruky a vůbec nevadí, že je trochu šišatý – je to spíš takový zaoblený čtverec než čistý kruh. Ovládání tempomatu je jasné, stejně jako dálkové ovládání audiosystému na typické krabičce pod volantem.
Šaltpáka taky hezky padne do ruky a potěší i celkem přesná kulisa řazení. Jenom její pozice je poněkud pozoruhodná – je dál od řidiče a blíž spolujezdci. Trhy s pravostranným řízením na tom budou zřejmě lépe.
Co lze interiéru nového Dusteru objektivně vytknout? Po stránce kvality to pořád není žádná hitparáda, ale tomuhle autu prostě odpustíte, že to není žádná prémiovka.
…s ostrými hranami
Ale přece jen mě po dvou tisícovkách kilometrů dost štval levný a tvrdý plast ve dveřích, stejně jako centrální loketní opěrka, kterou nelze polohovat a jejíž potah se sice tváří, že je měkčený, ve skutečnosti je to ale spíš taková milimetrová vrstvička něčeho jako neoprénu na tvrdém podkladu.
Zkrátka oba lokty mám pěkně otlačené, stejně jako moje šunky nejsou zrovna spokojené s dosti měkkým polstrováním sedaček.
Po stránce praktické je ale vše OK. Vpředu dost místa pro dva čahouny, vzadu je to na kompaktní crossovery taky v pohodě a kufr je překvapivě velký a hluboký. Vejde se sem klidně i kempinková vestavba, takže s Dusterem můžete směle vyrazit někam do divočiny.
Lehký offroad v podobě prašné cesty zvládne levou zadní i bez čtyřkolky a díky robustnímu podvozku se nemusíte strachovat, že sem tam vymetete nějakou tu díru.
Další testy kompaktních SUV
Totéž platí o nepříliš kvalitních silnicích východního Slovenska. Na balonových pneumatikách je navíc opravdu komfortní a hezky se pohupuje, aniž byste měli pocit nejistoty.
S tímhle autem se jezdí po rozbitých okreskách jedna báseň. Můžete si to metelit celkem svižně, aniž byste měli pocit, že někde necháte podvozek, a udržovat svižné tempo je vlastně celkem zábava.
Nová Dacia Duster je pořád ta sympatická kára do nepohody, která si – přestože teď vypadá ještě víc našňořeně – v jádru na nic moc nehraje a dělá přesně to, co od ní očekáváte.