Citroen DS4 1.6 THP 200

• Dynamika 9

• Chování na silnici 8

• Provozní náklady 7

• Praktičnost 7

• X-Factor 7

• Celkové hodnocení 7.6

RADOSTI
Charakterní motor; atraktivní vzhled; zajímavý interiér; uspokojivé vlastnosti na silnici

STAROSTI
Vedle ostatních Citroenů dost nevyniká; forma vítězí nad funkcí

Ani matně si nevzpomínám, kdy jsem si naposledy řekl, že je nějaký Citroen skutečně dobré auto. Nový model C4 respektuji a beru, protože je zajímavý, ale nedokáže uspokojit řidiče do té míry, abych o něm vůbec uvažoval. To samé můžu říci o větší C5, kterou bych kvůli její ergonomii a odfláknutým detailům nejraději zakázal. A rádoby sportovní model DS3 je všechno, jen ne sportovní. A pak si Citroen představí crossover a já pořád nedokážu pochopit, proč se mi tak líbí. Tedy, vlastně dokážu, ale nechce se mi věřit, že by to bylo jen tím dvousetkoňovým charakterním motorem.

Citroën DS4 fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Když jsem prvně viděl obrázky Citroenu DS4, napadlo mě, že je to zas jen další crossover, kterých je dnes na světě mraky a po kterých za pár let nikdo ani neštěkne. Ale první statické dojmy byly vesměs kladné, auto působí opravdu zajímavě a dokonce i originálně, což dnešním produktům všech automobilek často schází. A pak jsem se posadil dovnitř a zjistil, že tohle by mohlo být zajímavé auto a už jsem byl zvědavý na první jízdu.Chápu, že bych měl hovořit především za celou redakci, ale osobní pohled na věc člověk nikdy nemůže z hlavy úplně vytěsnit. Ostatně, o tom psal nedávno i Martin na svém blogu. Nechci ale, abyste si mysleli, že chovám vůči Citroenům nebo francouzským autům obecně nějaké předsudky. Vždycky jim držím palce a doufám, že mě nezklamou, o to hořčejší je skutečnost, když zase někde něco vrže, něco nefunguje a za ergonomické zvyklosti byste nejraději vyhlásili Francii válku…

Je ale zajímavé, že si nyní nemohu vzpomenout na nic, čím by mě Citroen DS4 štval. Dobrá, jsou tu zvláštnosti jako zadní dveře, které mají maskovanou kliku ve sloupku dveří a kterým nejde stáhnou okno, protože se nikam navejde. A také není vzadu dost místa. A také něco vrže v útrobách palubní desky. A také… No, nechme toho, zase bychom se dostali někam, kam nechceme.

Na Citroenu DS4 je totiž plno dobrých věcí. Například pozice za volantem. Do auta nezapadnete, spíše se jen tak pohodlně posadíte. Nelezete do něj jako do SUV, což je důležité, protože Citroen DS4, ač povahou crossover, je více stylový nekonzumní hatchback. Až by se dalo říci, že by mohl být třeba konkurencí BMW řady 1. A proč ne? Uvnitř sice najdete povědomé tvary a detaily, ale deska je skvěle postavená a hlavně pocitově bytelnější a prémiovější než ta v C4. Testovaný model jí měl dokonce potaženou kůží, nebo aspoň tedy velmi zdařilou imitací kůže. Pamatuji si, že tohle měl za poslední dobu jen Mercedes CL 500 a Alpina B5. A Range Rover TDV8.

Po nastartování se ozve známá jednotka – přeplňovaná šestnáctistovka, kterou najdete pod kapotou mnoha Citroenů, Peugeotů, Mini Cooperů a nově i bavoráků řady 1. Je to univerzální motor a ani se v redakci nedivíme, že je tak oblíbený. Dokáže být totiž všechno – úsporný, když chcete a zároveň silný, když to potřebujete. V testovaném autě bylo jeho prozatím nejsilnější „civilní“ provedení – má výkon 200 koní a je spojen se šestistupňovou manuální převodovkou.Zatímco Citroen C4 trpí u tohoto motoru v provedení o výkonu 156 koní především na robotizovanou převodovku, volba manuálu pro vrcholný model je správná. Už v Peugeotu RCZ jsme zjistili, že je to skutečně báječná kombinace a tentokrát tomu není jinak. Díky tomu je auto přitažlivější, dravější a více na řidiče orientované. Je to možná zvláštní, ale skutečně dokáže řidiče bavit, i když podezírám pohonou jednotku z toho, že je to hlavně její vina. Motor je totiž velmi živý a ochotný. Pohotově reaguje na plyn, ať už ho necháte válet se nad volnoběhem nebo mu domlouváte intimní schůzku s omezovačem otáček. Pokaždé ze sebe odevzdává to nejlepší a když pomineme celkem přirozený mírný turboefekt, není mu co vytknout. Dokáže být totiž také úsporný, už dlouho jsem nejel s velkým benzínovým autem o výkonu dvou stovek koní, které by si řeklo jen o nějakých 8 litrů na 100 km v průměru.

Ačkoli jezdí Citroen DS4 na celkem primitivním uspořádání se vzpěrami MacPherson vpředu a vlečenými rameny se zkrutnou příčkou vzadu, chová se na silnici velmi důstojně. Ačkoli se Francouzi snažili docílit dramatičtějšího projevu v zatáčkách zejména změnou geometrie a ostřejším převodem řízení, auto není přehnaně tvrdé a nervózní. Ve skutečnosti na mne působí tak trochu jako Mercedes-Benz – v zatáčkách velmi uspokojivý, ale na rovinkách naprosto pohádkový. Svůj díl na tom má i poměrně velký volant (jako třeba v Mercedesu třídy S) a hydraulický posilovač řízení. Zaplať pánbůh, že Citroen také zahodil tu hrůzu s pevným středem…Je sice pravda, že při hodně agresivní jízdě se Citroen začne trápit, ale pochybuji, že s ním budete jezdit jako s Mini Cooperem nebo podobnou motorovou myší. Přistupujte k němu jako ke Golfu, Focusu nebo kterémukoli jinému autu a najdete v něm naprosto adekvátní dopravní prostředek schopný zdolat i náročnější pasáž. Není to zkrátka okruhové auto, ale to po něm nikdo nechce a svou práci dělá dobře.

Když už jsme u toho okruhového jezdění… Citroen DS4 1.6 THP 200 jsme samozřejmě museli i změřit na mosteckém polygonu. Na stovku se dostal za 8,19 sekundy, o necelé tři desetiny pomaleji proti slibům výrobce. Z 50 na 80 km/h pak na trojku zrychlil za 3,33 sekundy, což je vzhledem k docela dlouhé trojce slušný výsledek. DS4 je na poměry kategorie lehké auto, váží jen 1316 kg (s tímto motorem v základní výbavě), takže na testovacím okruhu problémy nemělo. Čas 36,01 sekundy není zázračný, ale odpovídá komfortnímu zaměření auta. Brzdy nezklamaly, ze stovky zastavily Citroen na 39 metrech.

Na dálnici a otevřených silnicích se samozřejmě cítí Citroen DS4 úplně nejlépe. Díky poměrně dlouhým převodům zbytečně motor neřve při cestovní rychlosti a protože má stále dost síly, působí jeho akcelerace nikoli drtivě, ale důstojně. Opět je to podobné jako v Mercedesu, kdy rychloměr roste neúměrně svižněji proti otáčkoměru.

Na nekvalitní silnici se sice projeví drobný nedostatek, který trápí většinu dnešních Citroenů – horší trozní tuhost a pevnost, ale není to nic, co by vás muselo rušit víc než nedostatek pohodlného místa na hlavu způsobeného velkým střešním oknem. Podobným nesmyslem je i posuvná lišta se slunečními clonami. Můžete ji odsunout dozadu, čímž budete mít otevřenější výhled. Ale stejně máte uprostřed okna zpětné zrcátko a konzola je poměrně masivní, takže vám nepohodlně překáží před hlavou. Nechte to, jak to je, a máte klid.Citroenu DS4 stojí v cestě ale několik poměrně výrazných překážek. Tou první je samotná cena – testované auto stojí v základu 654 900 korun, což je na Citroenu spadající do segmentu C opravdu hodně. Dobrá, Volkswagen Golf 1.4 TSI nebo Ford Focus 1.6 EcoBoost nemají tolik stylu, ale nemusí se vedle Citroenu za nic stydět. A jestli dokáže model DS4 konkurovat spíše Mini Countryman a podobným, to ukáže až čas.

Model DS4 sice stojí „již od“ 459 900 korun, ale to dostanete jen atmosférickou šestnáctistovku o výkonu 120 koní. Diesel 1,6 l o výkonu 110 koní stojí od 504 900 korun, atraktivnější dvoulitr HDI pak od poměrně výrazných 629 900 korun. V nejvyšší výbavě, kterou mělo testované auto, dáte za naftovou verzi dokonce 669 900 korun a to je o 150 000 korun víc, než kolik stojí tento motor v „normální“ C4.

V čem ale osobně spatřuji největší potíž, je neochota značky modely DS odlišit – postavit je více stranou. Vidíte je na showroomu vedle Berlinga, kolínské C1 či základní C4 na plecháčích. A to, aspoň podle mě, uškodí jinak velmi nadějnému modelu DS4 nejvíce. Zákazníci zvyklí na masivní slevy už ve dveřích prodejny asi těžko budou akceptovat poměrně odvážnou cenovou politiku automobilky. Samostatný showroom či aspoň oddělené prostory, něco jako business a economy class v letadle, by mohly stačit.

Verdikt
Přes drobné citroenoidní detaily, jako je nepořádně upevněná a nedomyšlená posunvná konzole se slunečními clonami či skutečně nouzový prostor na zadních sedadlech (je tu málo místa na nohy, hlavu a ještě nejdou stáhnou okénka), je nový Citroen DS4 velmi zajímavé auto. Na silnici se chová akceptovatelně a díky silnému motoru působí dost důstojně na to, aby mohl být přirovnáván (pochopitelně jen obrazně) třeba k Mercedesu. Není sportovní, ale to nevadí a je to spíše jen dobře. Hlavní je, že má svůj styl a že se od obyčejné C4 liší svým pojetím a především chováním natolik, že může být právem považován za lepší, dospělejší a prémiovější auto.

Měření a technické údaje