Citroën DS3 Racing 1.6 THP (207 k)

• Dynamika 8

• Chování na silnici 9

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 4

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 7.4

RADOSTI
Vzhled, 207 koní, je větší a klidnější než Mini

STAROSTI
Schopnosti neodpovídají ceně

Jsem trochu zmatený divadlem, které předvádí Citroën DS3 Racing. Vlastně ne. Jsem překvapen, že žádné velké divadlo nepředvádí. Čekal jsem prskání, zmítající se volant, kvílející pneumatiky, nebo velkou dávku něčeho jiného, co by šlo interpretovat jako osobní kouzlo. Kdysi kdesi psali, že cenový rozdíl mezi DS3 Racing a veškerou jeho konkurencí je sice velký, ale do jisté míry obhajitelný na základě všeprostupující výstřednosti auta.

Malý Citroën měl být tak trochu divoký. Čekal jsem něco jiného, než předvádí efektivně rychlá Fabia RS, zábavné DS3 se 156 koni nebo Clio RS. Čekal jsem lepší Mini John Cooper Works, stejně dramatický stroj, jehož image podpoří také trocha skutečných schopností. Testovací Mini se – možná kvůli pneumatikám – příliš nepředvedlo a Citroën DS3 Racing měl být pro dvousetkoňovou šestnáctistovku (zde přesněji 207 koní a jde vlastně o trochu jiný motor) takovým malým reparátem. Možná je však koncepce ostrého supermini za osm set tisíc prostě špatná.Představení
O DS3 Racing už jste nejspíš slyšeli. Citroën auto po překvapivě nadšené reakci veřejnosti homologoval lehce imrpovizovaným způsobem, a přestože z původně ohlášené tisícovky se výrobní kvóta letos vyšplhala na 2400 aut, zůstane nejostřejší DS3 vzácným zbožím. Jeho vysoká cena – 780 tisíc korun bez těch několika málo možných příplatků – tedy velké potíže nezpůsobí. Citroën nebude mít problém auta prodat.

Citroën DS3 fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Upřednostnil bych jinou barevnou kombinaci, ale vidět bylo testovací auto dost a dost. DS3 Racing si pravděpodobně nikdo nekoupí, aby byl nenápadný, majitelé tedy budou spokojeni. Jen by mě zajímalo, po jaké době se z auta sloupou odolně působící, ale stále jen nálepky. Pod nimi zbyde vlastně jen DS3. Pravda, při pohledu zblízka uvidíte karbon na lemech blatníků a jiných místech – kolik může zrovna tady ušetřit hmotnosti, budiž otevřenou otázkou. DS3 Racing je o 25 kilogramů lehčí než verze 1.6 THP se 156 koni.

Bude fér připustit, že nejdražší DS3 má jistě lepší výbavu. Připlatit lze jen za minimum věcí: za 26 500 korun dostanete navigaci se sedmipalcovým displejem, 10 400 korun stojí ornamenty na střechu, zbytek ceníku DS3 najdete v základu. Kromě prodloužené záruky najdete vše ostatní v základu. Určitě dokážete vymyslet i pár věcí, které by ve výbavě mohly být a nejsou, ale dešťový senzor, tempomat, sportovní sedadla ani velká spousta dalších žádaných vynálezů nechybí.

Po technické stránce není na autě nic zvláštního. Samozřejmě kromě motoru, který patří s 207 koni k nejsilnějším v segmentu. Racing nemá samosvorný diferenciál. Neměl by to být velký problém, ale Ford právě na zaklínadlo samosvornosti lákal zákazníky s dvěma generacemi drahého Focusu RS. U Citroënu však rozšířili DS3 rozchod (o 30 mm), snížili auto o 15 miliometrů k zemi, jeho brzdy vyměnili za větší, opatřené svítivě červenými třmeny, a přidali odlišně nastavený podvozek, posilovač řízení i ESP.Za volantem
Já a DS3 Racing jsme se neseznámili ve správnou dobu. Na společný týden mě odstavila pochroumaná žebra a auto nebylo komu předat. Zejména v pravých zatáčkách jsem visel na volantu, místo abych opřený rozjímal o přilnavosti předních kol. Nemůžu proto dobře posoudit ani boční vedení sedadel, na které si kolegové stěžovali. Mě se v mezích daných situací sedělo dobře.

Zatáčky vymetá DS3 Racing stejně nadšené jako jeho slabší příbuzní. Problém je, že na silnici nepůsobí o nic nadšeněji. Rozdíly tu zřejmě jsou, ale bez přímého srovnání je nepostřehnete. Určitě si všimnete tužšího podvozku, jenže na hrbolatém kluzkém asfaltu je jeho přínos pochybný. Řízení možná je a možná není lepší, těžko to mohu soudit, v jiné DS3 jsem seděl naposledy téměř před rokem. To samé platí o brzdách. Problém DS3 Racing se nejmenuje nedostatek schopností. Jeho problémem je fakt, že už auto se slabším turbomotorem je velmi dobré. Vloni v létě nás DS3 1.6 THP upřímně prekvapila, když předvedla vše, co by měl umět ten nejostřejší hatchback.

Vlastně mě DS3 Racing bavila o něco méně než její obyčejní příbuzní. Ti neslibují tolik dopředu, takže jako produkt Citroënu mohou ve světě rychlých aut jedině překvapit. Racing řadí stejně dobře jako černé THP z loňska, podobně působí i jeho nepatrně gumové, přesto citlivé řízení, motor je při poslechu zevnitř stejně utlumený a celé to skáče do zatáček se stejným návykovým nadšením. Možná Citroën nemusel nic měnit. Mohl mít pohodlnější auto s menší tendencí tahat do kolejí. Možná by tím ztratil pár desetinek na oruhu, ne však na tom našem. Čas auta se 156 koni byl totiž lepší, než nač se zmohl Racing.

Analýza příčin je nad mé síly. Nevinil bych motor, ani tentokrát totiž nemá žádnou nepříjemnou výkonovou špičku, prostě jen táhne a táhne ve všech otáčkách. S tím bohužel souvisí jistá charakterová plochost, umocněná absencí výraznějšího zvuku. Čtyřválec však nemá ani výraznou prodlevu – lehké zaváhání po přidání plynu postřehnete, ale na turbomotor reaguje jednotka perfektně. Řízení nedělá nic špatně – ne na okruhu. Má něco jako cit (docházející trakci ale musíte zjistit jinak), je přesné a jeho odpor budí ve všech situacích důvěru. Řazení je stejné jako ve všech autech s přeplňovanou šestnáctistovkou z dílen PSA a BMW, ani tady potíže nehledejte.Jako už tolikrát předtím dělala problémy přilnavost předních kol. Ani šířka 215 milimetrů, která je na silnici spíš na obtíž, autu nepomohla. Podobně jako silné Mini Citroën nedokázal přenést na silnici dost výkonu a nejspíš trpěla i rychlost v zatáčkách. Ve výsledku to celé nebilo do očí tolik, jako v případě nepříjemného Mini JCW, ale 35,12 sekundy, které auto potřebovalo ke zdolání našeho okruhu na mosteckém polygonu, je o pět setin víc, než zvládl John Cooper Works. Slabší DS3 1.6 THP jela trať dokonce za 34,79 sekundy. Ke cti Citroënu tentokrát přičtěme horší podmínky, kterým byl Racing vystaven. Mini mělo přímo dokonalé počasí, na poslední sadě výkonů už se podepsal podzim. Bylo však sucho.

Stejně jako teď vy, i já jsem přemýšlel o míře, jakou mohla měření ovlivnit nižší teplota vzduchu a řidič (já). Pak mě napadlo zkontrolovat jiná měření toho dne. Úplně obyčejným Oplem Corsa jsem objel kolo za třicet šest a dvě desetiny sekundy. A nešlo o žádné OPC, jen docela obyčejné malé auto se stokoňovou čtrnáctistovkou. Citroën měl být o moc rychlejší. Nebyl. Působil příjemněji, zatáčel lépe a byl konzistentnější a předvídatelnější ve všech zatáčkách. Jen prostě nejel dost rychle. Až příliš snadno ztrácel přilnavost na vnitřním předním kole a v zatáčkách nepředváděl žádné ze zázraků, které bysyte snad mohli od podobně drahého stroje očekávat.

Citroën DS3 Racing je dobře vyvážené auto, za všech okolností klidné a snadno ovladatelné. Do zatáček se vrhá s nadšením, za které však spíš než geometrii a geniálnímu naladění podvozku vděčí prostě malé a lehké karoserii. Na okruhu předvádí vyrovnanost těch nejvyspělejších soupeřů. Jen s tou rychlostí to prostě nedopadlo tak, jak mělo.

Abyste si udělali správný obrázek o srovnání s Mini, je třeba zmínit ještě pár čísel. Racing nepředvedl nic extra z nuly na stovku (měl 7,70 s, DS3 1.6 THP 7,67 s, Mini 6,95 s). Pro přímé srovnání je nejspíš vhodnější test pružného zrychlení, který méně podléhá změnám na obloze i za volantem: Citroën byl také zde o poznání pomalejší než John Cooper Works (3,58 s, DS3 1.6 THP 3,70 s, Mini 2,91 s). Pro úplnost dodejme, že černooranžový DS3 Racing také hůř brzdil (38,61 m, DS3 1.6 THP 37,35 m, Mini 37,52 m). A přesto nebyl o nic pomalejší než Mini. To bychom mohli označit za úspěch navzdory podmínkám.Zamyšlení
Možná vám v textu chybí informace, jenže v takovém případě bych vás jednoduše odkázal na některý ze starších článků o DS3. Racing je přes všechnu vizuální výjimečnost pořád jen dobře nazdobený Citroën DS3, což se týká pozice za volantem, vnitřního prostoru i kvality interiéru. Vzhledem k absenci přímých soupeřů není nic z toho docela důležité. Dokonce i Mini pořídíte vlastně levněji než bláznivý Citroën. Stejně silná verze John Cooper Works vyjde na něco přes sedm set tisíc, i když bude asi hůř vybavená.

Má tedy cenu o Citroënu přemýšlet? No, to je záludná otázka. Koupit si ho je právě tak šílený nápad, jak šíleně auto vypadá. Nezkoušejte najít racionální důvod, nemáte šanci. DS3 Racing je stejně beznadějný případ jako Mini: Auto, které si koupíte, protože ho chcete, ne protože dává smysl. Citroën určitě má ve srovnání s Mini čím argumentovat. Je prostornější a snad také hezčí uvnitř. Na okruhu si ostudu neudělá, bude přinejmenším stejně rychlý jako Mini John Cooper Works. Za lepších podmínek – možná s vhodnějším obutím – by dokonce mohl jet rychleji. Na silnici pak je příjemnější, nemá tak zbytečně rychlé řízení ani přehnaně tvrdý podvozek.

Jenže to všechno může být ve skutečnosti i velkou výhodou Mini. Komiksově dramatický projev Brita za tři čtvrte milionu je totiž tím, co ho odlišuje od mnohem levnějších ostrých hatchbacků, nadaných jinak stejnou (nebo vyšší) rychlostí. Mini prská, zmítá sebou a vrhá se do zatáček tak rychle, až je to nepříjemné. Na stopkách se jeho divokost neprojeví, ale majitele baví. A DS3 Racing neprská, nezmítá se, ani se nikam zběsile nevrhá. Prostě jen velmi rychle jede. Velmi rychle, ale ne rychleji než Mini. Rozhodnutí se tedy i zde stává věcí osobních preferencí.

Verdikt
Jako výstřední kapesní raketu do města můžete DS3 Racing chtít. Pokud se vám líbí, máte mé pochopení. Ale kromě nezpochybnitelné vizuální přitažlivosti od něj nečekejte nic extra. Není vůbec špatný, jen není o nic lepší než několik mnohem levnějších soupeřů. Šíří kolem sebe auru výjimečnosti, a to je celé. Uvnitř ukrývá obyčejný Citroën DS3. Přitom stojí o tři sta tisíc víc. Pokud takové peníze máte a chcete je utratit za malé auto, asi nepotřebujete mé rady. U Citroënu nepořídíte hůř než u Mini. Ale prohlédnete-li tu trochu karbonu a pár nálepek, jako rychlé auto DS3 Racing za ty peníze nestojí.

Druhý pohled: Francouzi přestřelili
Citroen DS3 je legrační, ale kvůli tomu, že má přecitlivělý a přebuzený brzdový pedál, ho budete nenávidět. Na okruhu nebo okresce se to ještě dá při vysokém tempu snést, ale ve mestě a při klidné jízdě se neustále budete mlátit hlavou o volant, protože brzda funguje principem ANO/NE. A celé to trošku odpovídá nedotaženému charakteru rozžvýkaného Citroenu. Je to rychlé a zajímavé auto, o tom žádná, ale Mini JCW je dotaženější, i když ne zákonitě rychlejší. Hlavně bych za takhle malý Citroen nikdy nedal skoro milion.

Měření a technické údaje