Ojetý Citroën C3 je stylové dovolenkové přibližovadlo, na které se fabie nechytá
Auto jsem si půjčil v klasické dovolenkové autopůjčovně. Dostal jsem tak příležitost jednak k testu ojetiny, protože kde jinde dostane auto větší zápřah než právě v půjčovně? Jak se říká, nejrychlejší auto na světě je to firemní nebo z půjčovny.
A druhak je to vlastně pořád ještě test nového auta. Ačkoliv se už prodává nová, čtvrtá generace, ještě pořád můžete vybírat z množství nových skladovek.
Pořád vypadá stylově
V poměrně hipsterském a stylovém městě, jakým je Valencie, potkáte opravdu hodně cé-trojek. Jak první, tak právě třetí generace. Což celkem dokazuje, že je to stylové malé auto do přeplněného velkoměsta. Tady fabiím pšenka nekvete.
Musím se svěřit, že třetí generace cé-trojky se mi líbí víc než současná, hlavně před faceliftem. Ze zakulacených tvarů čiší něžné ženství, design není nikterak přelácaný a osvěžují ho na svou dobu odvážné detaily jako dvojité světlomety, se kterými přišel právě Citroën, než je začali všichni kopírovat, a vtipné Airbumpy na dveřích.
Úplně nejvíc mě baví limitovaná edice Elle (ano, podle toho ženského módního časopisu), která bílou barvu karoserie doplňuje drobnými růžovými detaily. Božínku, je prostě tak slaďoučká!
Já jsem však nafasoval facelift ve stříbrné barvě, který se kromě předních světlometů a grafiky zadních světel příliš neliší. Auto mělo najeto v době mé zápůjčky 48 002 km a přišlo mi, že je pořád v dobré formě. Uvnitř nic nevrže a od podvozku nebouchá.
Uvnitř velké a praktické
Design interiéru se nese na minimalistické vlně a hodně mi vyhovuje. Budíky jsou analogové a jednoduché, displej infotainmentu ve formě volně stojícího tabletu vypadá hezky, a přestože se klimatizace už ovládá dotykově, po těch letech už člověk ví, kam sáhnout.
Jelikož je to specifikace z půjčovny, tudíž naprosto základní výbava, moc toho nenabízí. Chybí tu navigace, nicméně stejně používám Apple CarPlay. Automatická klimatizace, elektrická okna vpředu nebo elektricky nastavitelná zrcátka tu však jsou, a vlastně nic víc nepotřebujete.
Už jsem také zapomněl, jak byla cé-trojka uvnitř opravdu chytře vymyšlená. Za mojí 185 cm vysokou postavou si pořád ještě někdo sedne, zato místa vpravo je opravdu habaděj.
Palubní deska je před spolujezdcem hodně vykrojená, takže se může pohodlně přišoupnout víc dopředu, čímž za ním vznikne hodně místa na nohy. Jezdíme ve třech s dětskou autosedačkou a ve spoustě mnohem větších aut bojujeme s prostorem na nohy. Velmi často je to kompromis.
Navíc geniální je přihrádka před spolujezdcem. Čekali byste, že kvůli velkému vybrání v palubní desce bude miniaturní, jenže ona je neskutečně hluboká. Fakt nechápu, jak se tohle povedlo.
Poměrně dost místa najdete i v zavazadlovém prostoru. Když zahodíte rezervu, což podle novely legislativy můžete, najdete pod podlahou fajn úkryt navíc. I samotný kufr nad podlahou je překvapivě hluboký a vysoký, i díky prakticky vykrojenému platu. Normálně sem dám složený kočárek na výšku.
Praktičnost vozu potvrzuje i moje žena, která platí za velice praktickou, a prohlásila, že je jí Citroën C3 velice sympatický. A proč že si taky takové auto nekoupím. Co jí na okruhové cé-dvojce přijde nepraktického…
Moc to nejede, ale taky nežere
Auto z půjčovny poznáte vedle chudé výbavy ještě podle jedné věci. Základní motorizace.
Pod kapotou tak pracoval úplně nejslabší atmosférický tříválec 1.2 PureTech o výkonu mrzkých 50 kW, neboli 68 koní, spárovaný s manuálním pětikvaltem. Na takové to dovolenkové poskakování úplně stačí a limit 120 km/h na zatočených španělských dálnicích, navíc s jednou z nejpřísnějších dopravních policií v Evropě, mu úplně vyhovuje. Hlavně si přitom řekne jenom o 5,7 l/100 km.
Občas mě tedy zaskočilo, že si motor na pětku neporadí s kopcem a zpomaluje. Stejně tak jsem už hodně dlouho nezažil auto, v němž by se vypnutí klimatizace tak významně projevilo na dynamice.
Kdyby vám to nestačilo, pořád je tu sympaticky potentní 1.2 PureTech s turbem a 110 koňmi.
Ze servisního hlediska se potom motor vyznačuje ještě jedním neduhem. Rozvodový řemen je totiž ponořený v olejové lázni a časem dělá problémy. Řemen se začne drolit do oleje a kousek po kousku může ucpat olejový filtr, olejové čerpadlo nebo ovládání proměnného časování ventilů, v extrémním případě i turbodmychadlo.
Přidáte-li k tomu ředění oleje benzinem při častých krátkých jízdách, může být na problém zaděláno poměrně brzy. Naštěstí výrobce v případě nejhoršího měnil motory i po záruce, za předpokladu, že jste poctivě dodržovali servisní intervaly.
Řešením je tak pořízení ojetiny s naprosto jasnou historií. Pokud chcete mít úplně klidné spaní, pořád ještě můžete sáhnout po nových skladovkách, kterých je i po příchodu nové generace Citroënu C3 stále dostatek.
Aktuálně se cé-trojek týká také svolávací akce na airbagy Takata, takže si ověřte, zda vůz prošel opravou, kterou výrobce poskytuje zdarma.
Komfortní jízda
Mně je tohle auto víc než sympatické i díky velice komfortnímu podvozku. Relativně balonovité šestnáctky v kombinaci s odpružením, které nemá jakékoliv sportovní ambice, jsou receptem na pohodlnou jízdu.
V kopcích daleko za Valencií se sice na chvilku nechám unést a duchem se přemístím za volant Citroënu C3 WRC, jenom aby mě zpátky do reality vrátil vyměklý podvozek, který se utápí v náklonech. S tím slabým motorem ale stejně nemáte moc šanci nabrat tempo, které by zavánělo průšvihem.
Když potkávám úžasný Citroën Méhari v brutálním náklonu, pobavím se, že to ještě není tak hrozné, a zároveň pánovi závidím tu naprostou životní pohodu a cestu k pláži. A říkám si, že C3 má jediný vážnější problém. Že má střechu.
Citroën C3 Pluriel byl vlastně skvělý nápad a je věčná škoda, že levné kabriolety mainstreamových značek postupně vymřely. Protože jestli bych si chtěl na dovolené ve Španělsku něco půjčit, tak právě tohle.