O automobilce Rimac se v poslední době mluví čím dál tím více. Jedná se o výrobce nejrychlejšího a nejextrémnějšího elektromobilu na planetě a zároveň nového spolumajitele značky Bugatti. Značka pochází z Chorvatska a má na svém kontě nespočet světových rekordů. Přitom všechny má na svědomí jeden model, a to Rimac Nevera.

V podstatě jde o technický zázrak. Chorvatům se podařilo navrhnout a sestrojit elektrický hypersport, který je poháněný čtyřmi elektromotory (každý na jednom kole) s celkovým výkonem 1914 koní a mamutím točivým momentem 2340 Nm. Aby Nevera tak obrovský odběr elektřiny zvládala, je vybavena obrovskou 120 kWh baterií.

Pokud vám technické parametry nic neříkají, pojďme se na výkonnost Rimacu podívat z pohledu rekordů. Chorvatský model se stal nejrychlejším produkčním elektromobilem na světě, když překonal maximální rychlost 412 kilometrů za hodinu. Zároveň dokázal zrychlit z 0 na 100 km/h za pouhé 1,8 sekundy a letos také stanovil nejlepší čas ve své třídě na slavné Severní smyčce Nürburgringu (čas: 7:05:298).

Tím ale soupiska Nevery rozhodně nekončí. Na svém kontě má desítky dalších rekordů ve zrychlení a brždění. Nicméně Rimacu se teď podařilo překonat výzvu, která by jen tak někoho nenapadla - chorvatská automobilka je oficiálně zapsaná v Guinnessově knize rekordů za nejrychlejší couvání. Elektromobil dokázal jet na „zpátečku“ rychlostí 275,74 kilometrů za hodinu. To je pro srovnání maximální rychlost Audi RS5 (s příplatkovým paketem).

Ptáte se, jak je to vůbec technicky možné? Odpověď je velice jednoduchá. Elektromotory mají tu výhodu, že mají pouze jeden stálý převod a mohou se točit oběma směry stejnou rychlostí. Tudíž i při couvání může Rimac Nevera využívat všech 1914 koní pod kapotou.

„Už během vývoje nás napadlo, že Nevera bude pravděpodobně tím nejrychlejším autem na světě při couvání, ale brali jsme to spíše jako vtip. Aerodynamika, chlazení ani konstrukce přece jen nebyla navržena pro jízdu pozpátku ve vysoké rychlosti. Pak jsme ale začali mluvit o tom, jak by bylo zábavné to zkusit. Naše simulace ukázaly, že bychom mohli dosáhnout rychlosti hodně přes 150 km/h, ale neměli jsme moc představu o tom, jak to bude se stabilitou vozu - vstupovali jsme na neprobádané území," uvedl Matija Renić, hlavní programový inženýr modelu Nevera.

Testovací jezdec Goran Drndak dodává: „Na jízdu pozpátku jsem si musel zvyknout. Jste otočeni směrem vzad a pouze sledujete, jak se před vámi míhá krajina opačným směrem. Do toho cítíte, jak vám hlava táhne dopředu, podobně jako při prudkém brzdění. Největší výzva byla samotné řízení, musel jsem opravdu jemně korigovat volant, aby se mi auto nepřetočilo. I když to bylo nepřirozené jak pro mě, tak pro auto, Nevera to opět dokázala a prolomila další rekord.“