Chevrolet Epica 2.0D LT

• Dynamika 6

• Chování na silnici 6

• Provozní náklady 6

• Praktičnost 6

• X-Factor 6

• Celkové hodnocení 6

Víte, Korejci nám motoristickým novinářům strašně ztěžují práci. Ještě před několika lety jsme to měli jednoduché. Třeba taková Kia Rio první generace – ať jste o ní napsali jakkoliv špatně, vždycky jste si mohli být jisti, že realita je ještě o kousíček horší.

Nebo Chevrolet Aveo. Znám jednoho kolegu, kterého cesta testovacím Aveem od importéra do redakce znechutila natolik, že auto nechal stát zbytek týdne na ulici. Pak jsem toho kolegu dlouho neviděl, až nedávno se mi doneslo, že zanechal řemesla a jezdí výhradně hromadnou dopravou.

Záleží na očekávání

Pak se to začalo komplikovat. Kia cee’d nebyla spouštěčem téhle změny, ale díky příslušnosti do ostře sledovaného segmentu nižší střední třídy je to na jejím příkladu nejlépe patrné.

Cee’d je v pravém smyslu slova průměrné auto, až zarážejícím způsobem připomínající poslední Toyotu Corolla. Což rozhodně nemíním jako snižování jejích kvalit – v nižší střední třídě zkrátka existují jak lepší, tak horší automobily.

Kdyby s takovým produktem přišel Volkswagen, tisk by ho roznesl na kopytech. Protože jde o Kiu, všichni se snažili naznačit, že cee’d už není to auto, které rádi vyměníte za průkazku MHD, a výsledkem je, že část veřejnosti považuje hatchback ze Žiliny za jakéhosi černého koně segmentu.

Což nás (pravda, dost komplikovanou cestou) přivádí k velkému sedanu s názvem Chevrolet Epica. Není tak špatný, aby si zasloužil sestřelit. Ale rozhodně není ani tak dobrý, aby bylo možné považovat ho za ekonomicky výhodnou alternativu k Fordu Mondeo či Volkswagenu Passat.

Začněme těmi dobrými zprávami

Epica s turbodieselovým motorem o objemu 2,0 l je mnohem lepší auto než dříve testovaný exemplář s tragikomickým řadovým šestiválcem (!) stejného objemu, který řval, žral a nejel. Tento naftový čtyřválec pochází ze sedmimístného SUV jménem Captiva. V obvyklých 4000 ot./min. dosahuje neobvyklého výkonu 110 kW/150 k, zatímco při poloviční rychlosti klikové hřídele kroutí silou 320 Nm. Na přední kola se točivý moment dostává skrz pětistupňovou automatickou převodovku s možností ruční volby rychlostních stupňů. Za pohodlí dvou pedálů si ale Chevrolet řekne o šedesát tisíc, a to je za nijak sofistikovaný „pětikvalt“ hodně.

Po nastartování se motor ozve nepříliš noblesním rachotem, který je zpod dlouhé kapoty slyšet i při  akceleraci. Není to ale žádná tragédie – vedle v Česku kultovního chrochtadla 1.9 TDI je tohle učiněný zázrak kultivovanosti. Totální lenost kdekoli v první třetině otáčkoměru neznechucuje při popojíždění městem tolik jako třeba v Captivě s manuální převodovkou, protože ji za vás řeší automat.

Opravdu překvapivé ale je, jak málo hluku od motoru se k uším posádky dostává při cestovní rychlosti na dálnici. Při cestě po brněnské dálnici se kabina Epiky ukázala být příjemným a nečekaně konejšivým místem k životu.

A zůstala jím, i když jsem se rozhlédl kolem. Design palubní desky působí možná trochu chudě, ale je příjemně evropsky střízlivý. Standardně dodávaná (!) kůže vypadá přesvědčivě, alespoň ve světlém provedení, měnič cédéček umí přehrávat i MP3 a pozice za volantem nedává důvod ke stížnostem.

Severní vítr je krutý…

Bylo by o mě skvěle postaráno, nebýt několika rozčilujících drobností. Automatická klimatizace fouká doslova ledový vzduch a občas se rozhodne osvěžit vás proudem arktického klimatu, i když jste si předtím nastavili rychlost ventilátoru ručně. A slaboučce podsvícený displej audio systému je při nízkém slunci nečitelný, což nijak neusnadňuje hledání oblíbené stanice.

Nakonec se mi podařilo dospět k uspokojivému řešení: teplota na displeji 26°C, foukání na nohy i trup, druhá nejnižší rychlost ventilátoru. Také audio systém zvládal vloženého Beethovena způsobem, který mým nenáročným slechům zcela vyhovoval, takže k úpatí Chřib jsem dorazil – navzdory silnému pátečnímu provozu – v dobrém rozpoložení.

Samozřejmě bych neočekával, že Epica bude v dlouhých zatáčkách pod hradem Buchlov cokoli jiného než mírně rozpačitá. Nepřesnost řízení by ale nevycházela tak okatě najevo, kdyby konstruktéři zvolili maličko rychlejší převod. Ospalou reakci automatické převodovky na výjezdech ze zatáček jde sice léčit ručním řazením, ale sportovní režim by mojí lenivé povaze vyhověl lépe. A boční náklony by se určitě nejevily tak dramaticky, kdyby ta pohodlná kožená sedadla aspoň trochu držela tělo.

Diskutabilní brzdy

Vynecháme-li skutečnost, že řidič, cestující i drobné předměty jsou v zatáčkách vydáni na milost příčnému zrychlení, jsou nejslabším článkem jízdních vlastností Epiky brzdy. Pedál má dlouhý mrtvý chod, po kterém následuje rozbředlý nástup. Silný tlak pak vyústí spíš v aktivaci ABS než v pořádné zpomalení.

Můžete namítnout, že brzdný účinek rozhodně není tragický a vzhledem k předpokládanému způsobu zacházení stačí. Na to bych vám odpověděl, že ostré brzdy jsou jako airbag – možná doufáte, že je nikdy nebudete potřebovat, ale je sakra dobré je mít.

V cíli cesty jsem zjistil několik věcí. Navzdory své délce a vysokým pneumatikám si Epica nedokáže důstojně poradit s opravdu špatnými silnicemi. Ne, že by na tom záleželo: na běžných površích je kvalita jízdy když nic jiného, tak zcela přijatelná.

Lidem se auto většinou líbilo, zvlášť pokud dostali možnost svézt se vzadu, kde se sedí opravdu dobře a místa pro kolena je spousta. Méně informovaná část publika často Epiku považovala za pravý luxusní kočár. Já jsem náhodou zjistil, že velkému Chevroletu to nejvíc sluší v úhlech, ze kterých nejsou vidět typicky korejské proporce (krátký rozvor, malá kola, velké převisy).

Drobnosti, co rozčilí

Vzhled, ovladatelnost nebo cokoliv jiného však nebyly tím faktorem, který nejvíc bránil v bezproblémovém soužití. Nakonec zjistíte, že vás iritují zdánlivé drobnosti, na které při běžném používání narazíte mnohokrát za den.

O horlivé klimatizaci už byla řeč. Patří sem i otevírání kufru – dostanete se do něj buď díky tlačítku na dveřích řidiče, nebo na klíčku centrálního zamykání. Jsem snad sám, kdo kufr zpravidla otevírá sáhnutím pod lištu nad registrační značkou?

Klíček jde vytáhnout ze zapalování i tehdy, když je volič automatu v jiné poloze než „P“. Snad nemusím vysvětlovat, proč většina ostatních výrobců aut se samočinnými převodovkami používá blokování klíče ve všech režimech kromě toho parkovacího.

Nad hlavou zůstává málo místa, ač rozhodně nepatřím ke dlouhánům.  Někdo jako Honza Koubek by musel výrazně sklopit opěradlo, aby se pod střechu vešel, což neprospívá ani bezpečnosti, ani pohodlí a ani kondici páteře.

Čtyři metry osmdesát. Můžeme to nechat?

Na druhou stranu nemohu nezmínit poměr velikosti a výbavy k ceně, jelikož právě tady je epický Chevrolet nejsilnější v kramflecích. Bezmála pětimetrová Epica LT 2.0D v testované konfiguraci by stála 777 900 Kč. Z toho příplatky jsou pouze za automat (60 000 Kč) a metalízu (13 000 Kč). Všechno ostatní dostanete za základních 704 900 Kč: kožené čalounění, el. nastavitelné sedadlo řidiče, vyhřívání předních sedadel, el. nastavitelná a sklopná zrcátka, parkovací senzory, tempomat, automatickou klimatizaci, měnič na šest CD s možností přehrávání MP3…

Je pravda, že za sedm či osm set tisíc koupíte i Volkswagen Passat nebo Ford Mondeo s naftovým dvoulitrem. Pokuste se ovšem nakonfigurovat kterýkoli z nich do výbavy srovnatelné s Epikou a cena se snadno přehoupne přes milion.

Verdikt

Takže Chevrolet Epica je mizerný korejský krám, jenže levnější a větší než evropská konkurence? Ne, není. Tohle jsem se snažil vysvětlit na začátku, ale zdá se, že neúspěšně.

Hmm, to tedy znamená, že je to výhodná koupě pro racionálně uvažující zákazníky, kteří nepotřebují to nejlepší a nezáleží jim na značce? Ne, bohužel ani tohle není tak úplně pravda. Zkusíme to jinak.

Pokud máte na Passat či Mondeo, kupte si Passat či Mondeo. Klidně i s méně opulentní výbavou. Jsou to výrazně lepší auta a značnou část peněz, které při jejich koupi zaplatíte navíc, dostanete zpět ve formě vyšší zůstatkové hodnoty při dalším prodeji.

Jestli na Passat a Mondeo nemáte, budete možná šťastnější v Golfu či Focusu. Já bych rozhodně byl. Přesto může být Chevrolet Epica dobrou volbou pro lidi, jejichž automobilové sny se točí okolo rozměrné karoserie a luxusní výbavy, ale mají limitovaný rozpočet.

Pokud tedy toužíte po velkém autě v kůži, nechcete ojetinu a vaše úspory na (bezpochyby talentovanější) drahá auta z Evropy či Japonska nestačí, nemyslím, že s Epikou šlápnete vedle. Na všeobecně přijímanou laťku ve své třídě nestačí, natož aby ji překonala. Ale jsem si jistý, že ani ten v úvodu zmiňovaný kolega by ji na nábřeží stát nenechal.

Jirka Červenka

Měření a technické údaje