Bugatti usadilo za volant Chironu astronauta. Nepřišlo mu trochu pomalé?

Bugatti se sice se svým patnácti sty koňmi oplývajícím hypersportem tentokrát nesnaží atakovat pozici nejrychlejšího vozu planety, to ale ovšem neznamená, že jej neprotáhne pár zajímavými propagačními kousky. A tenhle zajímavý opravdu je – za volant Chironu totiž automobilka posadila člověka, který má s brutálním zrychlením a přetížením opravdu bohaté zkušenosti.

Jmenuje se Jon McBride a v roce 1984 se jako pilot zúčastnil mise NASA STS-41-G na palubě raketoplánu Challenger. Aby raketoplán dosáhl orbitu, musí zrychlit z nuly na 28 969 kilometrů v hodině, osm sekund přitom trvá zrychlení na 161 km/h, to se ovšem raketoplán teprve „rozehřívá“ a to zajímavé přichází až následně – po šedesáti sekundách rychlost překračuje 1 609 km/h a po dvou minutách se řítí rychlostí 4 828 km/h.

Rychlosti 28 969 km/h potom raketoplán dosahuje po zhruba 8 a půl minutách. Maximální přetížení se při akceleraci pohybuje kolem 3G, raketoplán tedy v těchto chvílích zrychluje tempem zhruba 27 m/s. S tím opravdu nemůže porovnávat ani slovutné Bugatti Chiron.

Tedy, nemůže – tento výrok není úplně přesný. Na 160 km/h zrychlí Chiron téměř za poloviční čas a na opravdu krátkých pár desetin vteřiny při kterých ručička tachometru vystřelí z 50 na 80 km/h se přetížení při zrychlení rovněž přiblíží hodnotě 3G.

Není proto zase tak překvapivé, že byl McBride ze své projížďky po přistávací runwayi raketoplánů na Floridském Kennedy Space Center nadšen – „V porovnání s tím, s čím jsem letěl, je Chiron pravděpodobně stejně dobrý, nebo i lepší. Chci tím říct, že jsem v životě zažil opravdu pořádnou akceleraci, ale nemyslím si, že by byla lepší, než ta, kterou jsem zažil dnes“. Uznání od člověka s těmito zkušenostmi musí být pro značku skutečně hodnotné.