BMW i8 (2016)
Radosti
Vzhled, šarm, spotřeba, koncepce
Starosti
Omezení definované dveřmi, kufrem, sedačkami
Jestli se najde jeden jediný člověk, kterému se nelíbí BMW i8 po vzhledové stránce, ať se prosím ozve dole v komentářích, já mám po zkušenostech z testování jasno – tolik vztyčených palců, mávajících rukou a uznalých pohledů jsem dlouho neviděl. Mám tady auto v řádech milionů, na které většina populace nikdy nedosáhne a jen velmi zřídka ho vůbec uvidí na silnici a přesto jsem vnímal jen samé pozitivní reakce, zcela opačné těm, které znám třeba z testovaní italských supersportů.
Každopádně toto je mnichovská odpověď na ekologickou otázku a odpověď je to jasná, a skvělá. Pokud se kdysi objevil koncept u kterého jsme doufali v nástupce legendárního BMW M1 a nakonec se ukázalo, že namísto velkého benzínového motoru bude v unikátním kupé „jen“ hybrid, osobní zkušenosti potvrdili, že i tato alternativní cesta má něco do sebe.
Interiér
V kabině najdeme signifikantní prvky značky BMW, byť upravené pro i8, jsou tady odlišnosti v ovládání spojené s voličem jízdních režimů, přesto ale, máte-li zkušenosti z nějakého „obyčejného“ BMW, tápat nebudete. Musím zmínit sedačky, které fantasticky vedou, do kterých se ale dostanete přes křídlové dveře, které jsou jistě efektní, ale nastupování do nich není pro děti, těhotné ženy, starší lidi a hendikepované. A ani sezení za nimi nevyvolá zájem, druhá řada sedaček je nepoužitelná pro kohokoli staršího deseti, dvanácti let. A v neposlední řadě nepraktičnost konceptu dva plus dva dokládají bezpečnostní pásy, které musíte pokaždé při nastupování dozadu stáhnout mimo a pak je z pozice řidiče zase saxanovitou rukou hledat.
S interiérem souvisí i zavazadlový prostor, vzadu pod sklem, který je malý, ale na druhou stranu, když jsem vyrazil provokativně s rodinkou do místního hypermarketu, týdenní nákup jsme do něj také poskládal.
Pozice v sedačce řidiče je skvělá, polohu za volantem si najdete hned, volant se parádně drží, byť muže v některých chvílích působit kostrbatě. Omezený je výhled z auta, opět daný konstrukcí a širokými sloupky, široké jsou i prahy, přes které je třeba se do vozu nasoukat, což není právě jednoduchá, jak už jsem zmínil.
A poslední kritika na vnitřek vozu – sklo okénka nelze celé spustit do dveří, takže pokud rádi jezdíte s loktem vystrčeným ven, zapomeňte na to, nezapuštěné sklo působí jako čepel a vydržet se to nedá, takže „na frajera“ či na „spálený loket“ se v i8 jezdit nedá.
Pohon
O pohon vozu se stará hybridní systém, jsou tady elektromotory v kombinaci s kompaktní spalovací pohonnou jednotkou a koncept je to fungující. Slyšíte, jak se spalovací motor zapojí, ale pocitově nějaké trhání a podobně asi nezachytíte. Pokud bychom chtěli deklarovat dynamické schopnosti auta, tak připomeneme, že BMW i8 disponuje výkonem 362 koní a točivým momentem 570 Nm na 100 km/h zrychlí BMW i 8 za 4,4 sekundy, že maximálním tempem je 250 km/h a že pružné zrychlení je výtečné, z 80 na 120 km/h zrychlí na čtyřku i8 za za 3,4 sekundy a na vyšší kvalt to proběhne o šest desetin pomaleji. Paráda.
Spotřeba
Těžko mluvit o spotřebě v tradičním slova smyslu, ale nakonec proč ne, Palubní počítač ukazoval dlouhodobě údaje mezi devíti a deseti litry na sto, byly chvíle, kdy jsem jezdil velmi, velmi rychle, stejně tak ale – hlavně ve městě, jsem využíval elektrického pohonu a čistě na eko-pohon jsem najezdil také slušnou řádku kilometrů. Uvedených pětadvacet, třicet, které hlásá automobilka jako možných na elektřinu jsem v kuse nedal, ale pojezdy po Praze jsem na elektřinu absolvoval často.
Ovladatelnost
BMW i8 je díky pohonu všech kol, ovšem ne v obvyklém slova smyslu, ale právě v unikátní koncepci elektřinou poháněné nápravy a druhého páru kol hnaným spalovacím motorem nefunguje nedejbože jako Subaru, jde pocitově o jakýsi mix zadokolky s jistějšími předními koly, která ovšem jako zadokolka nejezdí a nechová se. Možná bych to přirovnal trochu k Porsche 911 Carrera 4 generace 997. Auto je rychlé, má dostatek přilnavosti, i když na nerovnostech je ovlivňováno členitým povrchem a může občasně působit když ne rozevlátě, tak lehce otřeseně určitě.
Verdikt
BMW i8 vypadá skvěle, je fantasticky dynamické, při tom má extrémně nízkou spotřebu, v nutném případě odveze více než dva lidi a převeze i potřené potraviny k obživě a pár čistých spodek. Je dramatické, ale ne vulgární, rychlé, ale ne bezedné a ekologicky nepřijatelné. Zcela subjektivně je to auto, které bych opravdu, ale opravdu chtěl. Moc bych ho chtěl, jen mi chybí bratru 3,5 milionu Kč. A objektivně vzato je to určitě jasná ukázka toho, že ekologicky přijatelná a úsporná auta nemusejí být pomalá a ošklivá. BMW – bravo!
