BMW 530d xDrive GT (2015)

• Dynamika 8

• Chování na silnici 7

• Provozní náklady 9

• Praktičnost 10

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 8.4

Radosti

Přebytek prostoru; provozní efektivita pohonného ústrojí promítající se do dobré spotřeby

Starosti

Těžkopádnost v zatáčkách; komfort jízdy by mohl být ještě vyšší

Nechci a nebudu podceňovat vaše jistě nemalé znalosti či přímé praktické zkušenosti tím, že bych vám nyní – po téměř pěti letech na trhu – začal podrobně představovat mnichovské Gran Turismo řady 5. Nepochybuji o tom, že by to mělo stejný význam, asi jako seznamovat vás se starým známým, a proto opravdu nečekejte, že začnu od píky.

A pokud jste z nějakého neznámého důvodu posledních pět let vozy BMW přehlíželi anebo jste tento čas strávili vegetováním na JIPce, stačí vám pro tuto chvíli vědět, že vůz na úvodní fotografii je komfortně orientovaný atypický liftback postavený na základech sedmičky s více než třímetrovým rozvorem, který ale (zřejmě z prestižních důvodů) zůstal zařazen pod pětkovou řadou.

Interiér

Dříví do lesa nebudeme nosit ani tady. Vše, co je důležité, se dá shrnout fakticky do jedné věty: BMW 5 GT má obrovský a praktický interiér s vyvýšenými sedadly s možností posouvat v podélném směru ta přední i zadní, přičemž přístup do velikého zavazadlového prostoru zajišťují elektricky ovládané páté dveře otevírané buď s oknem, nebo bez něj, jako je tomu u Škody Superb.

Pohon

Novinkou nedávné mezigenerační modernizace Gran Turisma bylo rozšíření seznamu pohonných jednotek o základní dvoulitrový diesel se 184 koňmi a maximálním točivým momentem 380 newtonmetrů a zároveň navýšení výkonů téměř všech stávajících motorů.

Týká se to rovněž slabší varianty naftového řadového šestiválce o objemu 3,0 litru, který z původních 245 koní a 540 Nm poskočil na 258 koňských sil při 4000 otáčkách a přidal k tomu dvacet newtonmetrů navrch na výsledných 560 Nm dostupných v rozmezí od 1500 do 3000 ot./min.

Jak jezdí masivní, přes dvě tuny vážící BMW se vznětovým čtyřválcem, vám zatím neřeknu a neumím si to ani moc představit, dosud jsem v něm nejel, třílitrový diesel však navzdory ohromující mase, kterou musí dostat do pohybu, funguje lépe, než si možná myslíte. Na stovku se dobere za něco málo přes šest sekund a široký výběr převodových stupňů znamená, že auto není subjektivně líné ani při pružné akceleraci.

Právě perfektně řadicí automat bleskově přeskakující od jedničky k osmičce a zpátky bez škubání nebo i jen cukání může za to, že pořádné přišlápnutí plynu budete vnímat jako jedno kontinuální, intenzivní postrčení do zad bez prodlev a přerušení, které vám oči do důlků sice nevmáčkne, umím si nicméně představit, že typicky postaršímu majiteli by tohle mohlo stačit vrchovatou měrou.

Spotřeba

Prostředním dieselem motorizované Gran Turismo sice není žádný divoch, jeho provozní efektivita je však (opět s ohledem na jeho elefantiázu) jedním slovem obdivuhodná. Při jízdě ustálenou devadesátkou se spokojí s jen pěti litry na sto kilometrů a ani lehce svižnější jízda mimo město obsah nádrže nijak neruinuje, tedy pokud 7,5 l/100 km nepovažujete u tak mohutného vozu za moc.

Dvouciferná čísla začnou na palubním počítači naskakovat akorát ve městě při neustálých rozjezdech a pak logicky plném využití potenciálu třílitru, přesto byla výsledná kombinovaná spotřeba pod touto hranicí. I když jsem dobrou polovinu nádrže propálil poskakováním v kolonách či při večerních svižnějších přesunech po magistrálách a obchvatech a zbytek padl na okreskách zkoušeje trakci pneumatik, dostal jsem se na 8,9 litru.

Ani se nanamáhejte hledat oficiální údaje v tabulce, je to skoro o tři litry navíc, přesto však nevidím důvod stěžovat si na rozežranost. U vozu s kabinou i kufrem větším než sedmička, hmotností na úrovni menší stodoly a dynamikou v přímce překonávající kupříkladu Golf GTI Performance bych cokoli do deseti litrů považoval ještě před pár lety za sci-fi a ona je to dnes realita.

Ovladatelnost

Náhoda chtěla, že jsem za volant GT přesedl z lehkého a hbitého hatchabacku a ten „kulturní šok“ v první zatáčce byl srovnatelný se zakousnutím do nanuku bezprostředně po vypití horkého čaje. Anebo si zkuste představit, jaké to musí být zatočit s rozjetou míchačkou na beton. Vyjde to zhruba nastejno.

Po pár metech si člověk na tu masu a její značnou setrvačnost samozřejmě zvykne, naučí se odhadovat a cokoli dalšího mu již tak dramatické nepřipadá, každopádně tohle není auto, u kterého je radno zapomínat na jeho pohybovou energii. Brzdy z ní kradou jouly s obdivuhodnou chutí, pokud můžu soudit z běžné i svižnější jízdy, nemají problém ani s vadnutím, ale ta hmota s vyšším těžištěm se zkrátka skládá do oblouků méně ochotně než v případě běžné pětky. A to tak, že o dost.

Naopak výjezdy ze zatáček jdou Gran Turismu se systémem xDrive lépe, než by kdy typický majitel (odhadem 50 + a v krvi hodně rozvahy) mohl doufat či potřebovat. Nevím, jestli bych u primárně komfortního vozu potřeboval pohon všech kol, tenhle však pracuje ve prospěch řidiče – pomáhá udržet neutralitu, respektive lehce stáčet záď, i když nepochybuji, že zde šlo primárně o trakci ve špatných podmínkách než radost z jízdy.

Co bych uvítal raději než xDrive, je doladění komfortní stránky podvozku, čímž se asi dostávám k jediné vážnější botě tohoto automobilu. GT vysloveně nepohodlné není, mám za to, že nabízí lepší celkovou kvalitu jízdy než sedmička, dojem ale opět nahlodávají pneumatiky typu run-flat. Možná jsem bláhový, když od auta určeného převážně lidem s počínajícími či akutními problémy kloubového aparátu čekám na silnici bohorovný klid, tady ale doslovně cítíte, jak by velká pětka mohla být konejšivá a jak ji právě gumy s tuhými bočnicemi okrádají o přepychový charakter.

Verdikt

Pokud striktně dáváte přednost funkci před formou a máte v hledáčku velkou limuzínu typu BMW řady 7, patrně nemusíte moc přemýšlet, abyste pochopili, kam svým závěrem mířím. Oprostěte se od bizarní, přesto velmi praktické koncepce, která v této třídě nemá obdoby a 5 GT nejenže může dávat smysl, ale mám za to, že Gran Turismo mnichovskou vlajkovou loď v komfortu dokonce poráží.

Jízdně stoprocentně přesvědčivá není, vyšší stavba logicky stabilitu nižšího a štíhlejšího sedanu mít nebude, bavíme se však o pohodlném voze na dlouhé cesty a nikoli řezačce zatáček, takže zrovna tato nevýhoda tolik důležitá není.

Dalším pádným argumentem je cena. Za tuto verzi si BMW účtuje v základu skoro 1,7 milionu, což asi není málo, berte ale 5 GT jako skutečnou alternativu sedmičky (a s ohledem na identický rozvor to opravdu hloupost není), zjistíte, že vás volba rozumu vyjde ve srovnání se 730d xDrive o 550 tisíc levněji.

Měření a technické údaje