BMW 120d

• Dynamika 8

• Chování na silnici 8

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 8

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 8

Jedničkové BMW není žádnou novinkou, ale když se podíváte na fotky trochu blíž, zjistíte, že tohle je třídveřová verze, která do autosalonů dorazila docela nedávno. Ani to by ale nebyl důvod, dělat o ní nějaký extra velký test. Jenže u BMW mají novinek víc – jenom nejsou na první pohled vidět.

Nejmenší z nabídky bavoráků není vůbec špatné auto. Samozřejmě, názory na jeho vzhled se můžou razantně lišit (a taky že se liší!), osobně se mi třeba moc nepozdává ta prohnutá linka v prazích – vypadá to, jako by si dovnitř sednul nějaký sumo zápasník a auto celé prohnul. Ale na tom nesejde, někomu se to třeba může líbit. Důležité je, co se skrývá pod kontroverzním kabátem, a sice jediný podvozek s pohonem zadních kol v kategorii hatchbacků.

Nutno říct, že dnes už rozdělení mezi zadokolky a předokolky z hlediska jízdních vlastností v běžném provozu skoro není k rozeznání. I autům s pohonem zadní nápravy dá výrobce většinou do vínku vrozenou nedotáčivost, což je pro méně zkušené řidiče bezpochyby bezpečnější. Mnozí glorifikují prozatím nejsilnější model 135i, čemuž se upřímně řečeno moc nedivím. Taková porce výkonu v malém autě zní skutečně lákavě. Škoda jen, že zadní náprava je na většinu českých silnic trochu příliš tvrdá. Především se ale nelze vyhnout faktu, že drahý špičkový model si koupí málokdo. Zato dvoulitrový turbodiesel…

Přirozená volba

Není žádným překvapením, že verze 120d (spolu s mírně podladěnou 118d) patří mezi prodejně nejúspěšnější modely. Má dost výkonu a příznivou spotřebu, což je kombinace, která zkrátka na zákazníky platí. Jenže testovaná 120d má pod kapotou úplně jiný motor, než jsme dosud byli zvyklí.

Dvoulitrový turbodiesel s druhou generací systému common-rail prošel kompletní rekonstrukcí. Výsledkem je mimo jiné 10 Nm a 12 kW (17 koní) navrch. Sprint na stovku proběhne o čtyři desetiny sekundy rychleji, tedy za 7,5 s. Tím hlavním je ale hned několik systémů, které by měly snížit spotřebu a ekologický dopad vůbec. A to se dnes počítá.

Technikou k přírodě

BMW jim souhrnně říká Efficient Dynamics. Začněme těmi nejjednoduššími – třeba od digitálního ukazatele na palubní desce, který vám radí, kdy řadit. Osobně si myslím, že tam stačilo dát svítící nápis „řaďte co nejdřív“ a bylo by to. V městském provozu se podle ukazatele nedá jezdit, protože budete ostatní zdržovat, případně se někdo vecpe do mezery, která vaší rozvážnou akcelerací vznikne. Daleko chytřejší už je ale systém, který dokáže od motoru odpojit alternátor i kompresor klimatizace, pokud zrovna nejsou potřeba. Tím se výrazně sníží ztráty, které jinak každý takový motor má. Alternátor navíc není potřeba tak často, jako u jiných aut, protože baterie se dobíjí i při brzdění, které má rekuperační funkci.

BMW řada 1 velká fotogalerie

Daleko nejzajímavější inovací je ovšem systém start-stop, který je pro BMW v sériové výrobě novinkou. Funguje to naprosto jednoduše. Kdykoli dojedete na křižovatku, vyřadíte na neutrál a pustíte spojku, motor zhasne. Pokud stojíte příliš dlouho, máte puštěnou klimatizaci, světla a kdoví co všechno ještě, motor se spustí, jakmile zjistí přehnané namáhání autobaterie. Jinak zůstane vypnutý až do chvíle, kdy opět sešlápnete spojku.

Naskočí skutečně bleskově, takže ve chvíli, kdy máte zařazenou jedničku, už spolehlivě běží. Věřte, že jsem dost velký hračička, abych se snažil zařadit a rozjet/nerozjet rychleji než systém dokáže reagovat, ale nejde to. V dlouhých kolonách tahle věc dokáže skutečně ušetřit spoustu benzínu a zvyknete si na ní velmi rychle, protože zkrátka funguje přesně tak, jak má. A když náhodou narazíte na situaci, kdy se vypínání motoru nehodí, stačí funkci deaktivovat tlačítkem na středové konzole. Nezvyklé ticho se mezi negativa řadit nedá, ale jednu výtku bych přece jen měl. Turbodiesel je zkrátka turbodiesel a jeho naskočení se neobejde bez nějakého toho zatřesení, které se ovšem nepříjemně přenáší do řadící páky… na které zrovna máte ruku, protože právě řadíte jedničku. Možná si už moc vymýšlím, ale kdyby se to pro příště podařilo nějak odtlumit, scházelo by už k dokonalosti málo.

Drobnými úpravami k dokonalosti

Dalším docela důležitým poznatkem je, že je motor znatelně tišší, než v případě předchozí 120d. To přispívá k lepšímu jízdnímu komfortu, ovšem pouze když dodržíte dvě následující podmínky: nepřiplácejte si za sportovní M-paket podvozek a přezujte na jiné gumy, než dojezdové run-flat. Sice to nemá s motorem přímou souvislost, ale kombinace těchto dvou věcí dokáže udělat z jízdy po obyčejné české okresce pořádně drsnou záležitost, hraničící s masochismem. Na hladké asfaltce je to paráda, jenže těch je u nás pohříchu méně, než v rodišti BMW. Bez nich je to ovšem o něco lepší, než dosud, což lze brát jako dobré znamení, že v Mnichově naslouchají pláči zákazníků.

Co se týče třídveřové karosérie, líbí se mi o trochu víc, ale nelze popřít, že praktičnost, která nikdy nebyla silnou stránkou jedničkového BMW, ještě výrazně klesá. Na prostorově velmi skromná zadní místa se dostanete dost obtížně a vinou poháněné zadní nápravy budete mít dost málo místa všude kolem. O cpaní autosedačky kolem odklopeného předního opěradla ani nechci přemýšlet, takže se dá v podstatě konstatovat, že třídveřová jednička je auto pro dva.

Poslední pochvalu si zaslouží zpracování interiéru. Už před faceliftem to nebyla žádná ostuda, teď ho ovšem lze označit za skutečně prvotřídní a prémiový. Všechno sedí jak má, všechny ovladače jsou příjemné a přesné na dotyk, ergonomicky také v pořádku.

Dobré se stalo ještě lepším

Na závěr se vraťme k tomu nejdůležitějšímu: ke spotřebě. Všechna ta vylepšení se skutečně projevují i v praxi. Za celou dobu testu se ukazatel palubního počítače nehnul z čísla 6,5 l/100 km a rychlý přepočet na čerpací stanici mu dal za pravdu. K tomu přidejte, že podstatná část našeho ježdění se odehrávala ve velkoměstě a že jsme nejezdili zrovna jako šneci. Je to ovšem logické – právě ve městě se výhoda systému start-stop projeví nejvíc. Když se budete snažit, neměl by být velký problém srazit spotřebu o další litr – jenže v tom je trochu potíž. Tohle BMW je totiž řidičsky docela zábavné auto a jezdit s ním přehnaně opatrně je prostě škoda. I tak je ovšem dobré vědět, že ani přiměřeně sportovní jízda vás nikterak nezruinuje.

Honza Koubek

Měření a technické údaje