BMW 116i (F20)

• Dynamika 7

• Chování na silnici 9

• Provozní náklady 7

• Praktičnost 8

• X-Factor 7

• Celkové hodnocení 7.6

RADOSTI
Vyvážení na limitu; vysoká kultivovanost; pěkná kabina; praktičnost

STAROSTI
Spotřeba se nezlepšila; omezená dynamika; diskutabilní design

Automobilky působící na českém trhu to mají promyšlené moc dobře. Když nám totiž půjčují testovací auta, zpravidla je nacpou výbavou po střechu, takže si nemáte na co zoufat. Ony to sice rády odůvodňují tím, abychom „to všechno mohli pěkně otestovat“, ale skutečnost je spíše taková, že s autem, které má vyhřívané, ventilované a masážní sedačky, tempomat, navigaci a draze působící materiály v interiéru, se tak nějak lépe každý den žije. Jako příklad uvedu nedávno testované Audi A6 3.0 TFSI, které bylo lidově řečeno „fplný palbě“. Za tři miliony. Uf…

Jenže po světě chodí většinou lidé, kteří si nemohou dovolit utratit třetinu ceny auta za příplatkovou výbavu. Zpravidla utrácí jen pár desítek tisíc. Jakkoli BMW mívá auta také vybavená poměrně slušně, testovaná 116i je přesně tím příkladem auta, které ve flotile novinářských vozů nebývá, ale které si kupují obyčejní smrtelníci – v základní výbavě.

Bílé BMW 116i tak mělo jen manuální klimatizaci, obyčejné sedačky bez vyhřívání, standardní žárovková světla… Nemělo ani navigaci, tempomat nebo výkonný audiosystém. Ale s odstupem času musím říci, že mi to vůbec nevadilo a snad krom absence tempomatu, který mám na delších cestách opravdu rád, bych si s takovým autem dokázal život představit. Tak proč utrácet desetitisíce za zbytečnosti?Ostatně, všechna ta chybějící výbava má jednu zásadní výhodu – zůstala ležet ve skladu a nezatěžuje testované auto přebytečnými kilogramy, což bylo u BMW 116i skutečně klíčové, neboť základní motorizace o hmotnosti 1365 kg, s výkonem 136 koní a točivým momentem 220 Nm není žádný závodník.

BMW řada 1 velká fotogalerie

Jestli chodíte na Autoweb.cz pravidelně, patrně jste zaznamenali, že jsem byl až donedávná vlastníkem minulé generace BMW řady 1. Konkrétně se jednalo o verzi 120i (takže jsem se mohl neustále chlubit, že jezdím „stodvacítkou“). Automobilka BMW tvrdí, že nová generace „jedničky“ má být samozřejmě praktičtější, samozřejmě výkonnější a samozřejmě úspornější. Pravda, základní model 116i má větší výkon a točivý moment než minulá 116i a také nižší papírovou spotřebu. Ale s označováním modelů BMW je to dneska tak, že čísla neznamenají přesně to, co by znamenat měla.

Ale k věci. S novým BMW řady 1 jsem se prvně svezl při národní prezentaci a zkoušel jsem právě verzi 116i a pak dieselovou 118d. Měl jsem i srovnání se svým starým modelem, neboť jsem s ním na prezentaci přijel a mohl jsem auta porovnat přímo. Klidně tedy zopakuji, pokud jste líní první seznámení číst, že nový model je o poznání kultivovanější, i když odtažitější a takový nudnější, ne tak řidičsky precizní.

Jenže potřebuje to dneska někdo? Tedy, ortodoxní fanoušek-zákazník BMW ano, ale těch je tak hrozně málo, že na ně automobilka začala kašlat. Nová generace jedničky tak na první pohled spadla spíše k frikulínskému pojetí auta. Sice má stále tradiční pohon zadních kol, což je díky bohu v pořádku, ale z řízení se ztratila preciznost a cit. Poprvé v historii značky se v nabídce objevují modelové linie, které znáte třeba z ceníku škodovky. Zákazník si tak vedle motoru, který byl dříve určující, vybere ještě standardní model, nebo kolekci prvků výbavy pod názvem Sport line nebo Urban line. Ta první má být zaměřena na „sportovně založené řidiče“ (fuj, to je strašný termín), ta druhá na zákazníky hledající především styl. Ehm, už tohle začíná být tak ohrané klišé, že by si automobilky mohly vymyslet něco nového.

Testované auto naštěstí nenabízí nic z toho a nehraje si na městského frikulína ani rádobysportovce. Sláva! O designu moc dlouho mluvit nechci, protože ten je na posouzení každého samostatně. Nějak jsem si na novou jedničku zvykl, ale stále to „není ono“. Nicméně uvnitř je všechno v pořádku a chválím volbu materiálů a kvalitu zpracování. Interiér působí skutečně prémiově a konečně vidíte, za co jste utratili svých více než šest set tisíc korun.Líbí se mi možnost širokého nastavení sedačky a volantu, což je u BMW zvykem a což je samozřejmě v pořádku. Volant si tak můžete přitáhnout blízko k hrudníku a nemusíte tak řídit na kátké nohy a natažené ruce. Je to moc příjemné a pohodlnou polohu si v BMW řady 1 najde každý. Samotná ergonomie je pak v pořádku a jednoduchý interiér základního provedení je velmi přátelským místem k pobytu. Prostoru pro posádku je tu pak více než dost. Vpředu je to víceméně stejné jako u minulé generace, ale vzadu dva dospělí najdou nepoměrně více místa, zejména na nohy a hlavu. A kufr? 360 litrů je objem dostatečný a nejen, že zastíní třeba Volkswagen Golf, ale hlavně má velmi praktický tvar a pohodlně pojme kočárek, aniž byste ho museli rozebírat. Rodinné auto? Ano.

První nastartování může být trochu zklamáním zejména po stránce akustické, ale podélně uložený motor (leží vpředu za nápravou) a přirozené vyvážení koncepce s pohonem zadních kol vám dá rychle zapomenout, že motor vzniklý ve spolupráci s Citroenem má co do charakteru daleko i do minulého dvoulitrového čtyřválce, který patřil k těm nejnudnějším motorům u BMW a který se montoval do BMW 116i, 118i a 120i. A také například do základních modelů řady 3.

Přeplňovaná jednotka má sice velmi kultivovaný a vyrovnaný chod, ovšem i přes dvoukomorové turbodmychadlo je cítit malá prodleva na pokyn plynovým pedálem, zejména v nízkých otáčkách. Starý čtyřválec reagoval ochotněji a přesněji. Nová přeplňovaná šestnáctistovka ožije až někde za 2500 ot./min., kde je její reakce na plyn přesná. Bohužel, motor po překročení 4500 ot./min. přestane pořádně pracovat a vypadá, jako by ho někdo dusil. Skutečně, nejvyšší výkon 136 koní je k dispozici v dieselových 4400 ot./min., takže otáčkoměr do 7000 ot./min. působí v BMW 116i trochu jako špatný vtip. Je to dáno tím, že motor je vlastně totožný s tím v silnější 118i, která má 170 koní a která působí ve vyšších otáčkách značně živějším dojmem. BMW tak 116i uškrtilo, ale zas to dává prostor k dodatečnému čiptuningu…

Nejen, že motoru chybí citelně dynamika ve vyšších otáčkách, ale také ho omezují velmi dlouhé převody. Na dvojku jede 116i skoro 110 km/h a nejvyšší rychlosti 210 km/h dosahuje na 4. rychlostní stupeň. Pětka a hlavně šestka je v tomhle autě prakticky k ničemu, protože v dlouhých stoupáních je potřeba pětka a na předjíždění stejně musíte podřadit na čtyřku, nebo lépe na trojku. Šestka přijde ke slovu jen na dálnici, kde to není moc do kopce. Ve 130 km/h totiž auto netočí ani 2500 ot./min. Tak nízké otáčky neměla ani osmiválcová 540i generace E39. Dovedete si tedy asi představit, jak se tomuhle autu zrychlovat nechce. A víte, proč to všechno? Samozřejmě kvůli papírové spotřebě, které se v reálném provozu nepřiblížíte, ani kdybyste se rozkrájeli.Je to škoda, protože podvozek BMW řady 1 se skutečně povedl. I na dojezdových pneumatikách run-flat, které o sobě stále dávají vědět jemnými vibracemi a hlukem, se BMW 116i vodí velmi příjemně a přesně. Škoda jen toho trošku otupělého řízení, protože podvozek poskytuje autu neuvěřitelnou oporu a působí jako ve všech správných BMW – že by snesl dvojnásobný výkon. To samé se dá říci o brzdách a odezvě pedálu. Bývalo to lepší, ale pořád je to na špičce třídy, kam spadá třeba VW Golf, Ford Focus, Audi A3 nebo Škoda Octavia (ano, Octavia je segment C a ne nějaká luxusní manažerská limuzína, kam ji s oblibou některé ankety řadí).

EcoPro mode… Cože?
Pod tímhle krkolomným názvem se ukrývá fíčura, která vás má motivovat k ekonomické a úsporné jízdě. Vedle převodovky totiž standardně dostanete přepínač jízdních režimů. Základní Normal funguje obstojně a motor se chová přirozeně. Přepněte ale auto do režimu EcoPro a omezí reakci na plyn, funkci klimatizace a citelně sebere výkon. Tupější reakce na plyn pak pomáhá lidem s „těžkou nohou“ šetřit palivo a především vám na displeji ukazuje, kolik kilometrů jste díky ekonomické jízdě „vydělali“. No, upřímně je to funkce úplně k ničemu, protože když si dáte záležet, i v režimu Normal pojedete stejně úsporně. Pravým opakem je pak režim Sport, který reakci na plyn přiostří a trochu ztuhne řízení. Auto je pak čilejší, ale už se s ním nedá jet tak uvolněně, motor je zbytečně horlivý a přebuzený. Dočkáte se pak toho samého, co mě trápilo na Mercedesu SLK 200. Při plné akceleraci motor po každém přeřazení poskočí, jako by ho někdo natáhl na gumu. Tohle zapružení má na svědomí přeplňování, protože turbu trvá, než zase doplní potřebný tlak. K čertu s tím, je to otravné.

Na polygonu
Samozřejmě jsme museli BMW 116i změřit, abychom si udělali představu o jeho skutečném dynamickém potenciálu. Bohužel začala zima a i když bylo sucho, teplota se pohybovala pod bodem mrazu. Auto už také mělo zimní 16″ pneumatiky, které i v takovéhle zimě na suchu trochu brzdnou dráhu prodlouží a nedovolí tak vysoké rychlosti průjezdu zatáčkou.

Podle BMW se má model 116i s manuálem dostat na stovku za 8,5 sekundy. My jsme naměřili velmi slibných 8,57 sekundy, za což auto vděčí především tomu, že se nemusí řadit při akceleraci na stovku trojka. Vystačí si jen s dvojkou. Pružné zrychlení z 50 na 80 km/h na trojku za 4,22 sekundy je ale jasnou nápovědou, jak moc dlouhé převody dynamiku otupují. S kratším stálým převodem by 116i byla mnohem živější. Brzdy jsou obstojné. Ze stovky zastavila 116i na zimních gumách na 43,23 metru, což není špatné.Kde ale nové BMW řady 1 překvapuje, je zkušební okruh. Čas 35,05 sekundy, který potřebuje BMW 116i k jeho objetí, nevystihuje dost dobře, jak výtečně je podvozek vyvážený a jak precizně se dá auto na hraně ovládat. Vůbec jsem nečekal, že se dokáže BMW udržet nastavené laťky a že bude řada 1 tak dobře naladěná. Na limitu je auto velmi neutrální s jemným náznakem přetáčivého charakteru a připomíná starší BMW řady 3, zejména generaci E46.

Minulá generace BMW řady 1 měla takový zvláštní projev. V nájezdu do zatáčky byla mírně nedotáčivá, což BMW obhajovalo tím, aby si na ni snáze zvykli dřívější majitelé předokolek. Jenže na hraně se mírně nedotáčivé vyvážení staré jedničky velmi rychle měnilo k přetáčivému a nezkušený řidič z toho mohl mít často problém. Když jste si na to zvykli, byla s jedničkou zábava, ale plno lidí to spíše vyděsilo. Nové auto je už v nájezdu do zatáčky přísně neutrální a míru vybočení zádi si určujete jen polohou plynového pedálu. I přes přeplňovaný motor s mírnou prodlevou se dá auto velmi dobře řídit plynem a na hraně se ovládá lépe než stará jednička. Znovu ale opakuji, že jedinou vadou na kráse je ne tak komunikativní řízení, které by ono balancování na hraně ještě více zpříjemnilo.

Jsem ale rád, že BMW nepotopilo hatchback řady 1 do šedi průměru a že se s ním svezete opravdu dobře. Průměrný řidič pak ocení, že při normální svižnější jízdě po silnici působí 116i (a i ostatní modely řady 1) poněkud klidnějším a jistějším dojmem, i když odtažitějším. Auto už si nevyžádá takový respekt jako stará jednička, ale zase vás nevyděsí přemírou informací, pokud nejste na komunikativní auta zvyklí. A to valná většina zákazníků není, protože jim termíny jako apex či ideální stopa nic neříkají.

Jakkoli je hezké, že se auto na limitu ovládá téměř pohádkově, tak důležitá je především funkce v každodenním životě. Tu BMW 116i zvládá s přehledem. V redakci tvrdíme, že když nevíte, co by, kupte si Volkswagen Golf, který vždy funguje nejlépe. BMW řady 1 mě ale přimělo tohle přehodnotit, protože všechno zvládá stejně dobře jako Golf, ale přidává k tomu právě ono vyvážení s pohonem zadních kol. Dokonce bych byl ochotný překousnout i ten diskutabilní design, což jsem ostatně udělal i u první generace…

Asi tušíte, že cenově nebude řada 1 žádná láce a za 630 000 korun toho moc nedostanete. Nicméně testovaná verze 116i dokazuje, že i s úplně základním autem se dá žit. Jestli nutně potřebujete něco navíc, tak vězte že vám stačí nějakých 50 000 korun, abyste měli všechno potřebné, tedy ještě tempomat, parkovací senzory a plně automatickou klimatizaci. Servis na pět let nebo 100 000 km máte v ceně. BMW 116i se tak sice řadí na cenovou špičku, ale u prémiové značky nemůžete čekat, že vám nabídne akční ceny jako Kia nebo Citroen. A když už jsme u těch nákladů, ještě se sluší zmínit spotřebu paliva. Na konci testování ukazoval palubní počítač snesitelných 8,2 litru na 100 km, nicméně se to nejeví jako velké zlepšení oproti starému atmosférickému dvoulitru, který také jezdil plus minus za osm litrů. Při jízdách mimo město ustálenou rychlostí pak 116i spotřebuje něco málo přes 6 litrů, tedy stejně jako dvoulitrový motor ve 118i nebo 120i minulé generace. Standardně dodávaný systém stop-start pak ničemu už nepomůže, leda tak dlouhodobé spotřebě ve městě.

Verdikt
Nové BMW řady 1 rozhodně nešláplo vedle, co se použité techniky týče. Nový motor sice nedokáže naplnit očekávání ohledně spotřeby paliva, ale dynamicky zas takovým zklamáním není. Škodí mu jen velmi dlouhé převodové stupně. Důležité ale je, že po stránce ovladatelnosti a pocitu z řízení se BMW řady 1 staví na vrchol segmentu C, stejně tak i svou praktičností a kultivovaností. Vlastně jediný důvod, proč to nebude nejprodávanější auto, je jeho cena. Je to drahý automobil, ale svou cenovku do posledního haléře obhájí.

Měření a technické údaje