Beran: Upravte právní předpisy, upravte právní předpisy…
Zdroj: archiv redakceVždycky, když dojde k nějaké tragické události, jako včera v noci, při které řidič motorového vozidla srazil a smrtelně zranil dívku, která čekala na autobusové zastávce, objeví se vždycky v diskusích pod takovými články (jako např. na iDnes.cz), hysterický křik nad tím, jak je něco takového možné, kdy konečně začnou naši zákonodárci „s tím něco dělat“ a kdy se „konečně změní právní předpisy“. Fascinuje mne tento povyk, jako kdyby problém byl v právních předpisech a ne v jednání konkrétního účastníka silničního provozu (zde řidiče motorového vozidla), který událost způsobil a existující pravidla porušil. Problém přece není v právních předpisech.
Já sice nevím, co bylo příčinou té dopravní nehody, ale pokud se auto dostalo na autobusovou zastávku, pak nebyla-li to technická závada (a dosavadní informace nenaznačují, že by to technická závada byla), pak se zřejmě jednalo o chybu řidiče, velmi pravděpodobně spojenou s porušením některých povinností týkajících se přiměřenosti rychlosti jízdy, případně nepřítomnosti návykových látek apod. Právní předpisy tedy dostatečně podrobně popisují případné zákazy a omezení, které (jsou-li dodržovány) jsou způsobilé maximálně preventivně zabránit vzniku takových událostí, tj. zákon ukládá povinnost jet jen takovou rychlostí, aby řidič byl schopen ovládat svoje vozidlo, případně ukládá zákaz požívat látky, které mají negativní vliv na schopnost řidiče rozhodovat se a ovládat své vozidlo.
Současně právní předpisy dále dostatečně jasně stanovují povinnosti jak řidiče, který měl účast na dopravní nehodě, tak i všech ostatních osob z hlediska povinnosti poskytnout první pomoc osobám zraněným při dopravní nehodě, setrvat na místě nehody apod. Všechno to, co řidič udělal a neměl, případně neudělal a měl, je dostatečně srozumitelně, jasně a dlouhodobě popsáno v právních předpisech. Problém tedy není v právních předpisech nebo si snad někdo myslí, že v nich nejsou shora uvedené povinnosti dostatečně a srozumitelně zakotveny? Jistěže jsou. V tomto směru jsou naše právní předpisy dostatečné. Já v tom vidím typicky patologickou představu o tom, že právní předpis může jako nějaký zázrak zvenčí zabránit dopravní nehodě. To je ovšem omyl. Právní předpis, bez ohledu na to, jak precizně a důsledně popisuje jednotlivé povinnosti, jejichž smyslem je zamezovat vzniku dopravních nehod, může být kdykoliv porušen nebo nedodržen.
Ani sebedokonalejší právní předpis tedy nezabrání tomu, aby nebyl porušen. Nechápu tedy lkaní některých diskutujících nad tím, „že by s tím měl konečně někdo něco dělat“ a „měl by konečně upravit naše právní předpisy“. Jako dělat s čím? Že lidí nezvládnou řízení svého auta? A jak by tomu zákon jako mohl zabránit? Právní předpisy jsou nastavené z hlediska jednotlivých povinností dostatečně jasně a nikdo s tím, že někdo jiný poruší právní předpisy, nic neudělá. Drží snad někdo někomu volant, aby nehodě zabránil? Hlídá snad někdo někomu pravou nohu, aby nejel moc rychle? Může snad někdo ovlivnit to, že se někdo napije nebo je pod vlivem jiné vědomí ovlivňující látky a pak sedne do auta a způsobí nehodu? To přece není jak udělat. Nikdy nejde zabránit tomu, aby někdo neudělal chybu. Nikdy nejde zabránit tomu, aby pravidla neporušil a vždy nejde zabránit tomu, aby to nemělo tragické následky.
To se prostě stává a nikdo s tím nic neudělá. Legislativa je v tom nevinně, protože ta může být sebedokonalejší, ale když někdo bude pravidla porušovat, tak tomu nic, co je napsané na papíře, nezabrání. Je proto zcela liché se domnívat, že existuje nějaký vnější mechanismus (zákon, právo nebo jeho vykonavatel), který by mohl takové události zabránit. Ta událost nepochybně je velmi tragická a při představě, že tou smrtelně zraněnou osobou může být kdokoliv z mých blízkých, mi běhá mráz po zádech, ale rozhodně na vině nejsou právní předpisy, a proto volání po jejich změně tak, aby se to nestávalo, je pláčem nad špatným hrobem.
Co by tam mělo být jako napsáno za kouzelnou formulku, aby se někdo nerozhodl (případně i pod vlivem návykových látek) driftovat na náměstí? S tím nejde nic dělat a musíme se smířit s tím, že jako účastníci silničního provozu jsme pořád jednou nohou v hrobě, protože stát se může cokoliv. Řidiči jsou buď zodpovědní anebo nejsou a nesou pak následky, ale žádný právní předpis nezařídí to, aby se v konkrétním okamžiku nerozhodli se chovat nezodpovědně. Od toho tady jsou sekundární postihy, ale právním předpisem takové události za daných podmínek zabránit nelze. Spílat zákonodárcům, aby „s tím konečně něco udělali“ a aby „konečně ty zákony změnili“, proto vůbec není na místě.
