Beran: STOPka, dávání přednosti, zastavení

Dnes si dovolím vybrat a krátce rozebrat jeden opakující se dotaz v Právní poradně týkající se značky „Stůj, dej přednost v jízdě“ neboli tzv. STOPky. Častý dotaz totiž je, ve kterém místě musí řidič zastavit a (případně) dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím po hlavní silnici v případě, kdy je právě povinnost dát přednost v jízdě a zastavit stanovena výše uvedenou značkou, tj. STOPkou.

Zákon č. 361/2000 Sb. k tomu uvádí následující:

§ 22

Jízda křižovatkou

(1) Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci.

(4) Na příkaz dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí řidič zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled.“

§ 28

(5) Před železničním přejezdem, u kterého je umístěna dopravní značka „Stůj, dej přednost v jízdě!“, musí řidič zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať.“

Jak je shora uvedených citací patrné, řidič má v případě STOPky povinnost zastavit, pouze však v takovém místě, odkud má náležitý rozhled. Pokud tedy stojí několik aut za sebou na vedlejší a dávají přednost a v daném místě je STOPka, neznamená to, že každý musí na hranici křižovatky zastavit a rozhlédnout se, pouze však za podmínky, že ze svého 2., 3., 4. nebo dalšího místa na hlavní vidí dostatečně dobře, aby mohl dát přednost.

Beran: Registr řidičů – co se eviduje, jak funguje?

Rady a tipy | vydáno 27. 6. 2014

Totéž pak platí i železniční přejezd. Pokud je teda dané místo dostatečně přehledné, pak každý nemusí zastavovat, pokud na silnici nebo železniční trať vidí. Pokud byste se tedy setkali s tím, že byste v takovém případě STOPku po rozjetí projeli a nezastavili znovu na hranici křižovatku a měli jste již z dalšího místa dostatečný rozhled a policisté nebo strážníci Vám snad chtěli uložit pokutu za povinnost nezastavit, pak pokud jste nejméně jednou zastavili v té koloně a bylo to v místě, odkud byl dostatečný rozhled, tak už podruhé nebo poxté na hranici křižovatky zastavit nemusíte.

A jen na závěr – zastavování na STOPce je takový dobrý příklad na materiální aspekt. Principem požadavku zastavit je totiž mít dost času na rozhlédnutí se a dání přednost v jízdě. Ale co to je vlastně zastavit? Na jakou dobu se kola musí nepohybovat, aby se jednalo o zastavení? A dá se z materiálního hlediska dostatečně rozhlédnout a případně přednost, pokud se auto pohybuje rychlostí 0,1 km/h? Nebo 0,5 km/h? Nebo 1 km/h? Nebo 5 km/h? Hranice není jasná a hlavně není jasné, za jaké časové období se má nepohybování kol měřit. Určitě by to byl pěkný akademický příklad někam k Nejvyššímu správnímu soudu, na kterém by bylo možné přednosti materiálního aspektu názorně ilustrovat.