Beran: Měření rychlosti a „občanské“ udávání
Zdroj: archiv redakceDnes bych rád zareagoval na nedávný článek na iDnes.cz ohledně situace na dálnici D1 v místech zúžení a maximální povolené rychlosti 80 km/h. Obsahem byla „občansky zodpovědná“ agitka informující o tom, jak řidiči v zúžení na D1 překračují nejvyšší dovolenou rychlost a jak s tím policie nic nedělá. Pro dokreslení nám byla předložena videa ukazující některá auta, jak ve „zúžení“ jedou rychleji, než by měla.
Například Volvo, co mělo jet 136 km/h, se v daném místě nachází zcela samo (takže proč by řidič nejel rychleji, když je tam sám?), i ostatní auta měřená proti kameře jedou v daném místě osamocena (resp. před sebou nikoho nemají, tak proč jezdit na prázdné dálnici 80kou?). Tedy jim v jízdě nic nebrání – a co jako, že je dálnice zúžená? – na 130 snad stačí bohatě jeden pruh, na to dva potřeba nejsou!
Aby toho nebylo málo, tak nejen že se někdo obtěžoval upozorňovat na to, že v pohodových místech řidiči jedou tolik, kolik cítí jako bezpečné (a proč by ne, odpovědnost za případný následek je přece na nich a ne na někom, kdo někam bezhlavě postaví 80ku a neřeší, jestli je to smysluplné, přiměřené a adekvátní), ale korunu všem nasadil zástupce vedoucího středočeské dopravní policie Josef Budil, když prý, cituji z toho článku:“…vyzval redakci, aby fotografie z radaru zaslala na policejní okrsek, kde by ho s řidiči dořešili.“
Redakce si pak přisadila, když článek zakončila větou: „Jenže to není možné, protože technik firmy, jenž se na měření podílel, byť má stejný radar jako třeba strážníci a umí ho ovládat, nemá právně status kvalifikovaného metrologa, aby na základě jeho měření šlo někoho pokutovat.“ Jak patrno ze shora uvedeného, právní povědomí některých novinářů a dopravních policistů není úplně nejlepší.
Pro začátek si doporučuji zopakovat základní pravidlo ust. §79a zákona č. 361/2000 Sb.: „Za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je policie a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel. Obecní policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií, přitom postupuje v součinnosti s policií.“ Jak je z této citace patrné, měřit smí jen Policie ČR a pak Městská policie tam, kde ji to PČR schválí.
Policejní auta, kterým neujedete
Pan zástupce vedoucího středočeského dopravní policie Budil měl redakci iDnesu odkázat do příslušných míst s tím, že s tou fotodokumentací si maximálně policisté zatopí nebo připálí. Co si jako ti novináři představovali, že se stane? Źe si bude kdekdo měřit někde rychlost a pak to posílat na Policii, aby to řešila?
Naivita některých novinářů je neskutečná. O to smutnější je to, že je pan Budil rovnou neodbyl s tím, že takový důkaz je nepoužitelný. A to ne proto, že pan, který měří, nemá statut metrologa, ale proto, že zákon taxativně stanoví, kdo smí měřit rychlost. Ten pán by mohl mít statutů, kolik chce, ale jím pořízená měření by stejně ve správním řízení nešlo jako důkaz použít.
Tedy pro zopakování – měřit rychlost smí pouze shora uvedené subjekty. Údaj o měření rychlosti získaný kýmkoliv jiným je jako důkaz ve správním řízení nepoužitelný, neboť se nejedná o důkaz získaný v souladu se zákonem.
