Beran: Body, o kterých řidiči „neví“, že neplatí?
Zdroj: archiv redakceCelé to prý mělo spustit rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který se měl výše uvedeným způsobem vyjádřit. Nu, ačkoliv bych měl pro NSS určitě řadu tipu na to, jak a co rozhodovat, v daném případě jsem měl vážné pochybnosti už od počátku. Seznámení se pak s příslušným rozhodnutím ukázalo, že pochybnosti jsou na místě.
Pro plnou informaci, jedná se o usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 30. 9. 2015 pod spisovou značkou 6 As 114/2014 – 60. A o co tam vlastně šlo?
Základem sporu, který řešil jeden ze senátu NSS, bylo to, jestli připočítávání bodů je nebo není trestem. Ačkoli to pro samotný bodový systém a informace o tom, že body byly připočteny (o čemž je celá diskuse kolem toho rozhodnutí), není důležité, v původní věci šlo o to, že někdo spáchal přestupek v podobě držení telefonu za jízdy, za což v době spáchání přestupku hrozily 3 body, jenže v době, kdy rozhodnutí o přestupku dospělo do právní moci (což je okamžik, kdy se body připisují), za to hrozily už jen dva body a obhajoba řidiče spočívala v tom, že se u bodů jedná o trest a musí se uplatnit zásada, podle které platí, že lze-li v době ukládání trestu uložit za delikt sankci příznivější, než jaká byla v době spáchání deliktu, pak se musí uložit sankce příznivější. Celé to postavil obviněný na tom, že body jsou trestem a tento princip se musí uplatnit.
Závěr NSS je, že body trestem jsou a že se tento princip musí uplatnit, což bylo záměrem návrhu obviněného (dostal tím pádem o bod méně a patrně unikl vybodování).
Předmětem senza chtivých článků o „konci“ bodového systému ale fakt, že body jsou de iure trestem, nebyl, jakkoli tento argument určitě ještě má svůj potenciál k rozvíjení. Předmětem bylo, že body, jejichž přičtení není nebo nebylo řidičům oznámeno, „neplatí“. Nic takového ale z výše uvedeného rozhodnutí neplyne a dost by mne zajímalo, kde to tam kdo viděl. NSS v usnesení řeší obšírně argumentaci, proč se jedná o trest, ale nikde neříká, že neoznámené body neplatí. Ostatně taková povinnost úřadům ani ze zákona neplyne a bylo mi proto divné, na základě čeho by to NSS dovodil.
Po přečtení daného usnesení je zřejmé, že nic takového nedovodil a neříká. Patrně pouze následující věta musela někoho zmást:
„S ohledem na skutečnost, že i jednotlivý záznam bodů do registru řidičů je „trestem“ ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny a čl. 7 odst. 1 věty druhé Úmluvy, jeví se de lege ferenda vhodnějším, aby řidiči bylo z úřední povinnosti oznámeno i provedení jednotlivého záznamu.“
NSS zde tedy pouze vyslovuje názor, že by zákonodárce měl do budoucna (de lege ferenda) zvážit, jestli by nebylo vhodné upravit bodový systém tak, aby každé připsání bodů (nejen dosažení celých 12 bodů) bylo řidičům oznamováno. To, že NSS vyslovuje názor, že by to bylo vhodnější, ale rozhodně neznamená, že body, o jejichž přičtení v minulosti a ani teď úřady řidiče neinformovaly, nejsou připsány platně. Jsou a byly a toto rozhodnutí na tom nic nemění. Dopad to může maximálně tam, kde stejně (jako v tom posuzovaném případě) došlo k časové prodlevě mezi okamžikem spáchání přestupku a právní mocí o přestupku a v té době došlo ke snížení počtu bodů. Jinak ale platí to, co doposud, tj. úřady neměly a nemají povinnost oznamovat připsání bodů (kromě dosažení všech 12ti).
Stranou pak úplně nechávám fakt, že není možné, aby řidiči o připsaných bodech nevěděli. Pokud někdo někde platí blokovou pokutu, pak si měl uvědomit před přiznáním se k přestupku, jestli za to jsou body a případně kolik. Ze zkušenosti pak někdy plyne, že lide bezelstně platí pokuty na místě a pak se „diví“, když mají body nebo rovnou všech 12.
Jestli by bylo účelné právní úpravu a související praxi v tomto ohledu změnit, je samozřejmě otevřenou otázkou (a určitě se osobně připojím k názoru NSS, že by to bylo „vhodné“). Jestli k tomu dojde nebo ne a jakým způsobem, ale záleží výlučně na zákonodárci.
