Evropské vlády se proti porušování dopravních předpisů opírají hlavně o stacionární a mobilní radary i častější policejní kontroly. S nástupem umělé inteligence navíc moderní dohledové systémy umí zachytit i jiné přestupky než jen překročení rychlosti. Francie teď proti neukázněným řidičům přitvrdila a snímací vozy nově nasazuje ve více departementech.

Pokud míříte autem do zahraničí a pojedete do nebo skrze zemi galského kohouta, může vás po návratu čekat doma nepříjemné překvapení. Francie je poměrně přísná na nedodržování pravidel silničního provozu a je také známa svou početnou sítí radarů napříč celým státem. Momentálně jich je kolem silnic přes čtyři tisíce a přibývají další.

Na stacionární radary upozorňuje příslušná dopravní značka, nicméně vždy jen hlásí, v jak dlouhém úseku na ně můžete narazit. Není přitom nic neobvyklého, že má mnohdy několik desítek kilometrů. Každopádně jste o nich dopředu informováni a máte tak šanci vyhnout se pokutě.

Jen je potřeba mít na paměti, že do 100 km/h je tolerance pět kilometrů v hodině a nad tuto hranici se mění na pět procent. Při maximální povolené rychlosti na dálnici (130 km/h) tak dojde k odečtu pouhých sedm kilometrů v hodině. A Francouzi klidně posílají pokutu za překročení o 1 km/h po zohlednění odchylky, v takovém případě naúčtují minimálně 45 eur (zhruba 1 100 Kč).

Tamním řidičům nicméně přidělávají vrásky nové mobilní radary. Nejenže dokážou změřit rychlost, ale díky umělé inteligenci dokážou zaznamenat, zda nepoužíváte telefon za volantem, rozpoznají, jestli jste během jízdy připoutaní bezpečnostním pásem a mimo jiné kontrolují nedodržování bezpečné vzdálenosti, přejetí plné čáry a jízdu po odstavném pruhu bez oprávněného důvodu. Za to vše vyměří pokutu ve výši 135 eur (přibližně 3 300 Kč).

Stejný trest dostanou i ti, co pojedou pruhem určeným pro spolujízdu. Je to novinka letošního roku a často se objevuje na víceproudových silnicích u větších měst. Tyto pruhy jsou označeny bílým kosočtvercem na vozovce, případně dopravní značkou se stejným symbolem.

Mobilní radary jsou ale z hlediska překročení rychlosti dvojnásobně tolerantnější. Do sto kilometrů v hodině odečítají 10 km/h a nad uvedenou hranici pak 10 procent. Na druhou stranu se dokážou přizpůsobit typu silnice, hustotě provozu a problémy jim nedělá ani zhoršené počasí včetně mlhy. Mohou být umístěné i v civilním vozidle, případně u silnice, ovšem pouze na rovném úseku.

Nově se však rozšířily neoznačené vozy ve službách ministerstva vnitra do prakticky všech francouzských regionů a zbývá už jen Île-de-France a Korsika. Na pohled obyčejná auta jsou vybavena radarem umístěným pod registrační značkou a uvnitř najdete jen kameru a počítač. Od ostatních účastníků provozu jsou takřka nerozeznatelná, čemuž přispívá i fakt, že jde o běžné modely francouzských značek jako například Renault Megane, Citroën Berlingo či Peugeot 208 a 308. Napoví pouze viditelný snímač na palubní desce, senzor na zadním skle a malá krabička na předním nárazníku.

V takto upravených vozech nesedí jen policisté, ale i najatí externisté ze soukromých společností, kteří jsou náležitě proškoleni. Musejí osm hodin denně jezdit po předem stanovených trasách a dodržovat přesný počet kilometrů. Pohybují se na okresních silnicích a dálnicích v místech s vyšší mírou nehodovosti a dopravního provozu. Placeni jsou podle dostupných informací za ujeté vzdálenosti, nikoli podle počtu zachycených přestupků. V zásadě totiž ani nevědí, kdy radar fotografuje.

A nevědí to ani samotní řidiči, co prokazatelně překročili rychlost. Speciálně upravené automobily využívají okem nepostřehnutelný infračervený blesk a hříšníky vůbec nezastavují. Data jsou automaticky odesílána do Národního centra pro zpracování přestupků v Rennes k dalšímu šetření. Následné pokuty rozesílají majitelům aut a ano, i do zahraničí. Za tři hodiny dokážou snímací vozy zachytit až 500 přestupků. Radary v autech řízených přímo policií mohou měřit i při stání, zatímco u najatých externích řidičů tato možnost chybí.

Některá francouzská fóra řeší, jak na nové hlídky vyzrát, a dokonce fotí „šmírovací“ vozy a následně je sdílejí. Obecně ale stále platí, že nejspolehlivějším způsobem, jak se vyhnout pokutám, zůstává dodržování rychlostních limitů.