Autotýden Martina Plaštiaka: Smrt falešného optimismu

Hromady zajímavých zpráv minulého týdne budily falešné naděje, zdá se. Vypadalo to, že svět je přes všechny lidské snahy stále ještě zajímavým místem. Svůj soukromý záchvat planého optimismu jsem nasměroval právě k tomuto autotýdnu – myslel jsem, že ani tentokrát nebude problém sehnat dostatek materiálů. Skutečnost mě vyvedla z omylu. Abyste pochopili, jak moc nudný uplynulý týden byl, začneme záplavou čísel.

Od velkého zemětřesení v Japonsku uplyne v pondělí měsíc. Místní automobilky stále neví jak a kdy obnoví výrobu v plném rozsahu, jenže možná bude lepší nechat továrny stát. Japonsko pro ně nemá dost elektřiny, ale především schází zákazníci. Prodeje nových aut se v březnu propadly na úroveň, kterou země vycházejícího slunce nepamatuje od roku 1968. Zájem zákazníků klesl meziročně o 44,2 procenta, tedy téměř na polovinu. Vzhledem k tomu, že odklízení škod je stále spíš na začátku, trh zřejmě zůstane na dně ještě několik měsíců.Víc vás možná bude zajímat analýza z Německa. Tým ekonomů z univerzity v Duisburgu porovnával výkony automobilek netradičním způsobem. Vztáhl klíčové charakteristiky k počtu zaměstnanců. Tygr mezi výrobci, Volkswagen, má možná víc zaměstnanců než potřebuje. Koncern vloni prodal 7,1 milionu aut a je na cestě ke splnění plánu dostat v roce 2018 na silnice deset milionů vozů jako největší automobilka světa. Jenže v přepočtu na zaměstnance Volkswagen prodal jen 18 aut. Na každého zaměstnance General Motors, nejlepšího výrobce v tabulce, připadalo vloni 42 prodaných vozů a Ford skončil druhý s 34 auty na člověka. Volkswagen vloni vydělal přes 170 miliard korun, ale vztáhneme-li výsledek k počtu prodaných aut, dokázali Němci na každém vydělat 24 tisíc korun. Ford s celkovým ziskem 156 miliard vydělal na každém autě v průměru 33 tisíc. Co víc, na jednoho zaměstnance Fordu připadá téměř milion korun zisku, Volkswagen není s 426 tisíci ani na polovině. Tato čísla zatím znamenají málo – Ford rychle roste, ale pozice Volkswagenu jsou daleko silnější. Nízká efektivita v některých oblastech by se mohla proti Němcům obrátit. Nesmí udělat chybu, zvlášť pokud budou v příštích letech nabírat dalších padesát tisíc lidí. I při současném počtu čtyř set tisíc zaměstnanců by Volkswagen musel prodat přes třináct milionů aut, aby v měřených statistikách předstihl Ford.

Poslední studie pochází z Británie. Statistici tu zkoumali chování řidičů a řidiček, jejichž cestu životem řídí elektronické navigace. Muži jsou podle všeho mnohem méně ovlivnitelní – nebo paličatější, vidíte-li svět ženskýma očima. 83 procent dotázaných mužů přiznalo, že alespoň jednou ignorovali pokyny navigace. Z žen odpovědělo stejně necelých 75 procent. Jedna třetina všech dotázaných měla pocit, že je navigace vodí cestami o jeden až pět kilometrů delšími. Polovina respondentů pak přiznala, že se kvůli pokynům navigace v autě pohádala.Vraťme se ke kauze Tesla Motors versus Top Gear z minulého týdne. BBC své spory obvykle nekomentuje, dokud se nedostanou k soudu. Producent Top Gearu Andy Wilman však udělal výjimku, když se neshodám s Teslou dostalo velké pozornosti médií. Jeremy Clarkson prý nelhal, když tvrdil že auto ujelo jen devadesát kilometrů na jedno natankování a smyšlené nebyly ani dvě poruchy. Všechny tyto informace týmu Top Gearu podali přímo technici Tesly, přítomní na natáčení. Situaci mezitím komentoval také šéf Tesla Motors Elon Musk. Hodnocení bylo podle něj „zrežírované“. „Ta show byla asi tak autentická jako koncert Milli Vanilli, což je konečně fundamentální princip Top Gearu“ řekl Musk. „Problém je, že většina televizních diváků to neví.“ Generální ředitel automobilky pokračoval sdělením, že má k dispozici kopii scénáře zmíněného dílu. Kromě negativního závěru je v něm napsáno také to, že se má auto v průběhu natáčení rozbít.Další nudné události tohoto týdne se týkaly plánů automobilek. Z centrály Chrysleru utekly zprávy o Jeepu Wrangler s motorem Hemi 392. Osmiválec o objemu 6,4 litru a výkonu 470 koní namontovali pod kapotu úpravci od American Expedition Vehicles. Učinili tak na objednávku šéfa Jeepu Michaela Manleyho. Podle zdrojů z automobilky však nejde o jednorázovou akci, auto vzniklo pro „zhodnocení vedením“. A to znamená, že by se mohlo objevit na trhu. Nikdo však netvrdí, že zrovna nás se to týká také.

Další zajímavá, přestože ne nutně dobrá zpráva je z dílen Chevroletu. Pod jeho značkou by se měl v USA objevit příští Holden Commodore, který dorazí přibližně za dva roky. Mluví se o verzích sedan, kombi i pick-up. Připomeňme, že současná generace australské zadokolky se ve Spojených státech prodávala jako Pontiac G8. Pod kapotou měla osmiválec z Corvette o výkonu přes čtyři sta koní. Pontiac jsme v Evropě nikdy neměli, jenže Chevrolet tu operuje. Co víc, Američané míří na náš trh s novým Camarem a supersedan by do jejich sbírky perfektně zapadl. Nejsilnější Commodore se dováží nejblíž do Británie, kde jej znají jako Vauxhall VXR8, jenže ten má volant na špatné straně. Verzi pro USA by tento problém netrápil, což znamená šanci také pro nás. Zatím jde však o šanci čistě teoretickou.