Autotýden Martina Plaštiaka: Kde žijí šílenci
Skateboard má k osobnímu autu daleko. Disponuje však čtveřicí koleček a na palubě je dost místa pro víc než jednoho člověka. Stačí už jen trochu náklonnosti k vnitřnímu spalování a projekt motorizovaného skateboardu je na světě. Právě tento víkend se představuje světu na závodech V8 Supercars v Sydney. A protože V8 je V8, neměli konstruktéři jinou možnost než nasadit osm válců. Nevíme kolik stroj váží, ale bude lehký. Nemá brzdy a jedinou deformační zónou je sám jezdec, který múže pouze přidávat plyn, nebo stisknout velké červené tlačítko. Se 630 koni je osmiválcový skateboard jistě velmi rychlý. Právě tento víkend se o tom přesvědčí Tony Hawk, pro kterého Ausralané stroj stavěli. Slavný jezdec je totiž jedním z čestných hostí závodu.Na druhém konci Koule velké motory umí, ale ani my evropané jsme ještě úplně nezblbli z downsizingu. Auto s nejsilnějším atmosférickým osmiválcem se vyrábí v Německu. Na svědomí ho má Mercedes-Benz, respektive jeho tým z Affalterbachu (AMG). Stejní lidé v současnosti chystají ještě jednu pohonnou jednotku: dvanáctiválec pro nový model Horacia Paganiho. Obě strany velmi ostře reagovaly na zprávy, že motor bude příbuzní pohonné jednotky SL 65 AMG Black Series. Nebude. Jde o zcela novou konstrukci, vyvinutou od začátkou jen a pouze pro supersport Pagani P9. Takže nový přeplňovaný dvanáctiválec z Evropy? Výborně. Zatím neznáme výkon, ale počítejte s víc jak sedmi stovkami koní.
Vavříny bohužel berou Američané. Jejich zástupce ve velkém měření motorů má dacet čtyři (24!) válců a dvanáct (12!) kompresorů a vyrobili ho u Detroit Diesel. Původně poháněl velkou jachtu, našel však nový domov pod kapotou tahače Peterbilt. Na videu uvidíte pouze motor, ale to by nemělo vadit. Vládne 3471 koňským silám a točivému momentu vysoko přes šest a půl tisíce newtonmetrů. Jeho rodičem je americký developer a milionář Mike Harrah, zvaný též Big Mike. To je ten vousatý pán na videu. U nás není Big Mike mediálně známou figurou. Závodí v autech, na lodích i na motorkách a příležitostně je také pilotem-kaskadérem. Létal například ve filmu Con Air.Abychom získali správnou perspektivu pro vyhodnocení předchozích tří odstavců, vydejme se na moment do Íránu. Jeho prezident Mahmúd Ahmadínežád prodává své auto. Kdo se těší na Mercedes, bude zklamaný, velká figura blízkovýchodní politiky jezdila donedávna v Peugeotu 504 z roku 1977. Nešlo tolik o skromnost, jako o populistické gesto. Politik bílý sedan používal při své volební kampani, aby si naklonil masy. Se stejným cílem jej také prodává. Výtěžek aukce půjde na rozvoj bydlení.
Vraťme se do Austrálie a k jejímu spojení se Severní Amerikou a Evropou. Jedním pojítkem byla donedávna osmiválcová verze Holdenu VE Commodore. Ve Velké Británii se prodává jako Vauxhall VXR8, jenže pro náš trh tuto variantu dokonale diskvalifikuje volant na špatné straně. Zajímavější byl Pontiac G8, prodávaný v USA. Ten měl správně volant, ale špatného patrona – pontiaky se u nás nikdy neprodávaly. Těď je slavná značka pryč a s ní zmizel také Commodore s řízením vlevo. Mohl by se vrátit – pod křídly Chevroletu. Jeho blízký příbuzný Chevy Caprice (Holden Caprice, prodloužený Commodore) se uchází o angažmá u policie. Americká média proto spekuluji také o civilní verzi kratšího auta a ta by nás měla zajímat. Pokud k nám totiž budou z USA dovážet Camaro, australský sedan by mohli přibalit také. Jestli image Chevy posune správným směrem rychlé kupé, supersedan by měl v Evropě zabodovat o to spíš. Samozřejmě teoreticky, tento odstavec není nic jiného než snůška přání.A abychom měli tento týden také několik fotek, u stejného modelu ještě zůstaneme. Tentokrát se podíváme na Holden Commodore SS Ute. Silniční pick-upy jsou v Austrálii extrémně populární, ne každý si však v nabídce velkých automobilek vybere. Potom nezbývá než zajet na plastiku a přestavět Commodore na… říkejme mu třeba El Camaro. Transplantace předku se podařila na výbornou, a byť jistě bylo co pokazit, autu v nejmenším neublížila. Neznáme cenu ani detaily, ale s pohonným ústrojím se nejspíš nestalo nic. Zadní kola Holdenu Commodore SS pohání osmiválec s 367 koni a 530 newtonmetry.Rád bych se na okamžik vrátil k autotýdnu, který nevyšel. Článek před čtrnácti dny na webu nebyl z důvodů, kterým byste se nejspíš smáli. Jako vždy byla většina jeho obsahu dokonale postradatelná, ale jeden odstavec za zmínku stojí. Pokud to ještě nevíte, do ulic Londýna se vrátí dvoupatrové autobusy. Měly postupně zmizet, ale nestihly to. Nový double-decker, poctu známému Routemasteru, představil v londýnském muzeu dopravy sám starosta hlavního města království Boris Johnson. S novými autobusy se do ulic Londýna nevrátí jen pověstný nadhled, ale také otevřené nástupní plošiny. První prototyp modelu Wrightbus dostane město už příští rok a na Olympijské hry v roce 2012 by mělo být v provozu pětZakončíme jednou špatnou a jednou dobrou zprávou. Ta první říká, že na Nordscheife opět zvedli ceny. Jedna jízda vás od příští sezóny vyjde na 24 eur, což je asi šest set korun a o dvě eura, případně padesát korun víc než letos. Patnáct kol bude stát 310 eur (7700 Kč, 517 Kč za kolo) a za dvacet pět kol zaplatíte 470 eur (11 700 Kč, 470 Kč za kolo). Permanentku na celou příští sezónu si v Zeleném pekle cení na 1346 eur, neboli 33 500 korun.
Cesta na Ring by však mohla být ještě nějaký ten rok příjemnější, a to díky Britům. Ti budou blokovat návrh na zavedení celoevropských pokut za dopravní přestupky. Stíhání hříšníhů přes hranice by se mělo týkat pokut za překročení povolené rychlosti, jízdu na červenou, řízení pod vlivem nebo nezapnuté pásy. Spíš než celá myšlenka se britské vládě nezdá její implementace. Politici nechtějáí platit další peníze do systému, který nejspíš nepřinese výsledky. Vypátrat dodatečně řidiče bývá těžké i v rámci jediného města, v celoevropském měřítku to bude téměř nemožné. Britská vláda však ani nemůže neodporovat, za hranicemi totiž řídí velké procento Britů a nikdo z nich jistě nestojí o to, aby mu domů chodily pokuty z Francie.
Martin Plaštiak
