Příjemný den, pane doktore. Chtěl jsem se zeptat na Váš názor. Četl jsem Váš článek (Trvalé vyřazení vozidla) o likvidaci motorových vozidel, potřebě nějakého potvrzení o ekologické likvidaci apod. Tak nějak pořád nedovedu pochopit, kde kdo bere právo nařizovat, jak má kdo nakládat se soukromým majetkem. Jinak řečeno... na autě je státní snad jen SPZ. Vozidlo, jako takové, je majetkem vlastníka... to znamená, že sice, dejme tomu, že vozidlo ztratilo účel využití a to pro jízdu a přepravu, ale využití má i jiné... např. jako psí bouda... Dle mého názoru, pokud jsem právoplatným vlastníkem vozu, je to můj majetek, se kterým si mohu nakládat jakýmkoliv způsobem. Samozřejmě tak, který nezapříčiní škodu na cizím majetku... ale třeba tak, jak je rozprodej vozidla na náhradní díly. Jak je možné, že vlastník je povinen vozidlo odevzdat na vrakoviště v celku, nic z něj nesmí chybět, jinak nedostane potvrzení, ale přitom vrakoviště toto vozidlo může klidně rozprodat? Otázka zní: má provozovatel vrakoviště právo prodávat díly z auta a vlastník ne? To samé je i se samotným odevzdáním na vrakoviště... Ten plech jsem si koupil, zaplatil, tudíž je můj majetek... a pokud si z něj udělám psí boudu, tak je to jen moje věc. Samozřejmě chápu podstatu a logiku toho, že takové vozidlo nesmí zavazet na veřejné komunikaci... ale pokud stojí na mém vlastním pozemku? Nikomu v ničem nebrání, nepřekáží, nikoho nijak a ničím neohrožuje, neomezuje... Mám z toho pocit, že se tímto "diktátem" o nakládání s soukromým majetkem porušují "nějaká" práva. Za Váš názor, vysvětlení, popř. přesvědčení o mém chybném úsudku a pohledu na věc, předem děkuji. S úctou a pozdravem zůstávám Jiří Kučera.