Mitsubishi Outlander – první jízda
Jak už jsem psal, Peugeot 4007 a Citroën C-Crosser se od Outlanderu liší jen přídí a zadními světly. Takový interiér je ovšem naprosto shodný, pokud přehlédnete těch pár znáčků automobilek. A můžeme u něj rovnou začít.
Plasty v kabině jsou sice tvrdé a na omak příliš nepřesvědčí, ale jsou dostatečně tmavé, aby nepůsobily levným dojmem a vytváří uvnitř příjemnou atmosféru. Navíc je tam dost místa, nejen vpředu, ale i ve druhé řadě sedadel. Přispívá k tomu i fakt, že se druhá řada dá podélně posouvat až o 80 mm a její opěradla lze sklopit v několika stupních. Pokud jde o dvě místa ve třetí řadě (k dispozici u výbavy Intense Plus a Instyle), lze je přinejlepším označit jako nouzová. Celá lavice se vyklápí z podlahy (mechanismus vyklápění přitom není zrovna nejjednodušší na ovládání) a jde jen o tence polstrovanou, nepříliš pohodlnou záležitost. Několik kilometrů na nich člověk (menší postavy) ještě přežije, na jakoukoli delší cestu je to o zdraví. Beru to tak, že kdyby Outlander tuto možnost nenabídl, klesla by jeho teoretická konkurenceschopnost. Co si budeme povídat, spousta lidí má hlavu pomotanou marketingovými výkřiky, takže by „pouze pětimístné“ auto mohli škrtnout ze svého seznamu, přestože vlastně sedm míst nebudou v životě potřebovat. V žádném sedmimístném soupeři ze stejné třídy to není na zadních místech s pohodlím o nic lepší.
Mitsubishi Outlander fotogalerie – vše co potřebujete vidět
Za řadicí pákou šestistupňové manuální převodovky najdete otočný volič pohonu všech kol. V běžném provozu naprosto stačí pohon pouze předních kol (navíc pochopitelně ušetří nějaké to deci nafty), jakmile se ale trakční podmínky zhorší, je dopré přepnout na automatický pohon všech kol 4WD. Ten v závislosti na jízdních podmínkách rozděluje výkon mezi přední a zadní nápravu. Na rozdíl od většiny podobných systémů se ale nespoléhá na viskózní spojku, která by zadní kola připojila až těsně poté, co se začnou protáčet ta přední. Celý systém je elektronický a před zadním difereciálem najdete elektromechanickou spojku, jejíž míru sevření určuje počítač podle rychlosti vozu a polohy plynového pedálu. Když tedy v nízké rychlosti dupnete na plyn, zadní náprava je připojena okamžitě a poskytne nejlepší trakci pro rozjezd.
Otočný ovladač má ještě polohu 4WD Lock, která je určená pro jízdu po nezpevněném povrchu. Nejde ovšem o plnohodnotný „zámek“, který by rozdělil výkon mezi přední a zadní kola v poměru 50:50. Elektronický mozek pohonu všech kol jen dostane novou, o poznání agresivnější sofwarovou mapu, takže se zadek připojuje dříve a silněji.
Během krátké předváděcí jízdy jsem neměl možnost vyzkoušet auto v těžším terénu, projel jsem pouze jednu polní cestu s několika výmoly, vymletými kolejemi a přejezdem bývalého koryta nějakého potůčku. Jak se dalo předpokládat, Outlander si s tím poradil bez potíží a protože velmi podobně bude vypadat i „terén“, kterému ho vystaví jeho případní majitelé, můžeme mu za jízdu mimo asfalt dát jedničku.
A co na asfaltu? Tady určuje tón pohonná jednotka – a to bohužel myslím doslova a do písmene. V této chvíli se musíte spokojit s jedinou pohonnou jednotkou a tou je dvoulitrový čtyřválcový turbodiesel, který si Mitsubishi vypůjčilo od koncernu VW. Ano, je to známé „tédéíčko“ se všemi jeho přednostmi i nešvary. Táhne velmi slušně, ačkoli s 1690 kg těžkým autem má skutečně plné válce práce. Výkon 140 koní a točivý moment 310 Nm jsou zcela dostačující u běžného sedanu, u SUV už je to na hranici. Největším problémem je ovšem jeho zvukový projev. Ve srovnání s moderními common-raily hučí a duní a o nějaké kultivovanosti nemůže být řeč. Při mírné, ustálené jízdě je to ještě v pořádku, ale když potřebujete akcelerovat, nebo jezdíte po městě, jeho zvuku se určitě nevyhnete.
Není ale všem dnům konec, Mitsubishi už brzo začne prodávat benzínový motor o objemu 2,4 litru i na našem trhu a pokud byste (z pochopitelných důvodů) do SUV přece jen chtěli tankovat spíš naftu, stačí počkat do konce roku, kdy by se na trhu měl objevit Outlander s motorem 2,2 HDI z produkce koncernu PSA. Bude sice „jen“ o deset koní silnější, ale dá se čekat, že jízda s ním bude o mnoho příjemnější. Francouzské klony Outlanderu ho budou mít pochopitelně už od začátku.
Jinak je Outlander na silnicích stejně pohodlný, jako většina moderních SUV, na nějaké kymácení pseudoteréňáků z dob před sedmi, deseti lety můžete zapomenout.
Co se týče designu, musí si každý udělat názor sám. „V plechu“ působí Mitsubishi trochu nenápadněji, než na některých fotkách. Pokud se vám nebude líbit maska, stačí si počkat na Francouze, ovšem zejména v případě Peugeotu bych asi musel pochyboval o kvalitě vašich brýlí. Uvidíme, jak Peugeot a Citroën nasadí ceny, ale Mitsubishi se docela předvedlo. Osmset tisíc za základní (ale už docela slušně vybavenou) verzi Invite totiž vůbec není špatná cena. Je otázka, o kolik dražší bude silnější dieselová verze, ale pokud to nebude sto tisíc (a to samozřejmě nebude), vsadil bych se, že se to vyplatí.
Honza Koubek
