Audi Q5 2.0 TDI quattro vs. Nissan Qashqai+2 2.0 dCi

Tento srovnávací test jsme vůbec neplánovali. Myšlenka vznikla až při studiu ceníků dvou aut, která se nám souběhem náhod sešla v redakci: základní Audi Q5 s dvoulitrovým turbodieselem pořídíte prakticky za stejnou částku, kterou byste u Nissanu dali za marnivě vybavený Qashqai+2 s obdobným motorem. Dokáže prémiový produkt svými vrozenými kvalitami zastínit „plebejského“ rivala, který má na své straně výhodu řady luxusních prvků výbavy?

Nissan Qashqai+2 dorazil k testu s dieselem 2.0 dCi o výkonu 150 koní, automatickou převodovkou a připojitelným pohonem 4×4. Úroveň výbavy Tekna Premium obsahovala naprosto vše, od navigace přes kožené čalounění až pro rozměrné střešní okno. Testované Audi Q5 nastoupilo s dvoulitrovým dieselem, manuální převodovkou a stálým pohonem všech kol quattro. Výbava Audi Q5 byla také velkorysá, takže by se ceníková cena posunula hodně vysoko nad základní milion, ale my tu neporovnáváme výbavu, nýbrž schopnosti a celkový dojem z aut.

Horko těžko

Ráno byla příšerná zima, teploměr místy ukazoval až -12°C, takže prokřehlé diesely dostanou po mrazivé noci pořádně zabrat. Obě auta startují, ale ihned po rozjezdu se začíná projevovat první neduh Nissanu – jeho vyhřívané sedačky netopí. Zatímco Jirka v Audi má po několika stovkách metrů přiškvařený zadek, moje sedadlo v Nissanu začne projevovat známky ohřevu až po deseti minutách jízdy. Nějak mi nedochází, jaký význam má vyhřívání sedadel, když dříve zahřeji sedačku vlastním tělem. Stejné je to i s topením. Audi začne topit po pár minutách, takže si můžete sundat zimník, kulicha a rukavice, zatímco topení v Nissanu ne a ne hřát. Teprve po pěti kilometrech jízdy začne topení foukat jiný než mrazivý vzduch. Že je to u spousty dieselových aut naprosto běžný jev? To sice ano, jenže Q5 dokazuje, že když se chce, jde to i jinak.

Zatímco Jirka v Audi se musí namáhat s (pravda, precizní a mechanicky příjemnou) manuální převodovkou, já v Nissanu zařadím „D“ a nechám levou nohu odpočívat. Automat si samozřejmě můžete objednat i do Audi, jednalo by se o povedenou dvouspojkovou převodovku S-Tronic (jiný název pro DSG). Do SUV, které se bude pohybovat převážně v příměstském provozu, se automatické řazení hodí více. Šestistupňový automat Nissanu mění rychlosti plynule, rychle a celkem předvídatelně. Zbytečně tak nevytáčí motor a ten neobtěžuje posádku nepříjemným rachotem. A tady se dostáváme k druhému bodu, kde překvapivě vítězí Audi. Byli jsme zvyklí, že jednotky TDI-PD v malých Audi zrovna kultivovaností neoplývají (o jiných produktech skupiny VW raději nemluvě), ale tentokrát se žádné rachtání nekoná. Zcela nový diesel 2.0 TDI se vstřikováním common-rail pod kapotou Audi je slyšet pouze vzdáleně, ve středních otáčkách se dokonce vcelku příjemně poslouchá a na změnu polohy plynového pedálu reaguje s příjemnou dychtivostí. Motor v Nissanu má o poznání méně mechanické kultivovanosti,  k uším posádky nechá dolehnout více naftového klapotu a vibrací.  Co se pohonné jednotky týče, Audi vítězí na celé čáře.

Nissan kontruje v městském provozu lepší odhadnutelností svých proporcí. V Audi máte pocit, že se do mezery prostě nevejdete, i když ve skutečnosti zbývá před nárazníkem ještě půl metru místa. V Nissanu lze vzdálenosti rohů auta odhadnout mnohem lépe, ale i tak budete vděční za pomoc parkovacích senzorů. Nissan v provedení Tekna Premium je standardně vybaven dokonce i kamerou, která funguje celkem dobře. U Audi musíte za tohle tvrdě připlácet (konkrétně 33 786 Kč), ale rozhodně to udělejte.

Na silnici (i mimo ni…)

Míjíme ceduli IS12b, označující konec obce, a vydáváme se na relativně opuštěnou okresku. Zde Nissan nenechá Audi nijak výrazně ujet, jeho podvozek se projevuje jako docela schopný a ani řízení není úplně skoupé na informace. Audi, ačkoli vybaveno „balonovými“ pneumatikami, je pocitově tvrdé. Nissan se na horším povrchu příjemněji řídí, ale každá větší díra se projeví hlasitější a drnčivější ranou. Audi pohlcuje rázy s mnohem větší grácií. Qashqai sbírá body lepším řízením, které má konzistentnější odpor a je více čitelné okolo středové polohy. Brzdy obou aut snesou i přísnou kritiku. Síla se dá dobře dávkovat, pedál nepůsobí přeposilovaně a má celkem přirozený odpor. Jenom ABS v Nissanu by nemuselo být tak horlivé.

Ačkoli dost dobře nechápeme proč, mnoho zákazníkůočekává od svého kompaktního SUV sportovní jízdní vlastnosti. My si za tímto termínem představíme něco úplně jiného než oteklé, těžké a vysoké pseudoterénní auto, takže nás spíše zajímalo, kdo z naší dvojice bude příjemnějším společníkem pro cestování.  V dálničních rychlostech deklasuje Audi svého soupeře rozdílem třídy – po bezprostředním přesednutí se Nissan zdá být hlučný, neohrabaný a poněkud zemědělský.

Na polní cestě zapadané hlubokým sněhem jede Audi téměř stejně klidně jako na asfaltu. Chytrý pohon všech kol a sofistikovaný systém ESP počítají jako o život, které kolo přibrzdit a na které naopak poslat více točivého momentu, ale k řidiči se nic z toho nedostane. Nissan dává v daleko větší míře vědět o tom, co se děje pod jeho koly, ale ve výsledku projede náš zkušební úsek stejně vyrovnaně jako Audi.

Jak jsou na tom tato auta s praktičností? Podle papírových údajů bychom měli v Nissanu odvézt více lidí a nákladu, jenže dvě zadní sedadla jsou vskutku nouzová a přístup k nim není nejlepší. Prodloužená varianta má smysl jen pro někoho, kdo jednou za čas poveze ze školky kromě svých ratolestí také dvě sousedčiny děti . Kufry obou aut jsou velké ažaž,naplnit je normálním nákupem nebude jen tak.

Interiér? Odpověď přece znáte, ale kdyby náhodou ne, dovolujeme si připomenout, že jedno auto z naší dvojice je Audi…

Verdikt

Na začátku jsme si kladli otázku, jestli se vyplatí pořídit za milion plně vybavený vůz, či vložit stejné peníze do prémiové značky a oželet luxusní výbavu. Výsledek jsme tušili, ale nenapadlo nás, že bude tak jasný. Audi Q5 funguje v každém důležitém ohledu lépe než Nissan Qashqai+2. Je kultivovanější, tišší, uživatelsky příjemnější, působí jako opravdový luxusní produkt. Každé otočení či stisknutí nějakého ovladače vám připomene, proč jste utratili tolik peněz za „holé“ auto.

Na druhou stranu Nissan, ačkoli po dynamické či praktické stránce nijak nezaostává, nedokáže zastřít, že se konstruktéři při jeho vývoji i výrobě museli řídit úplně jinými rozpočty než jejich kolegové v Ingolstadtu. Už jen rozdíl v cestovní vytříbenosti při dálničních rychlostech stojí za to, aby člověk rád oželel parkovací kameru nebo kožené čalounění – tím spíše, že ani základní Q5 není úplně chudě vybavená. Vlastně dostanete většinu toho, co můžete v životě potřebovat, včetně automatické klimatizace, stabilizace a kontroly tlaku v pneumatikách.

Qahsqai je velmi kompetentní auto, pokud je srovnáván se sobě rovnými, nicméně Q5 obhájí cenové navýšení až překvapivě snadno. Oblíbená teorie, že v případě luxusního zboží člověk připlácí vlastně jen za značku, mezi malými SUV zkrátka neplatí.

Dalibor Žák

Měření a technické údaje