Audi A6 3.0 TDI quattro vs BMW 530d xDrive

Manažerský sedan je trochu nefér označení pro auto, od kterého se očekává, že bude umět vlastně úplně vše. Žádná jiná auta nemusí působit reprezentativně, být pohodlná, přesto velmi rychlá a přiměřeně sportovní, odvézt čtyři dospělé (nebo rodinu) přes půl Evropy nenuceně rychlostí dvě stě kilometrů v hodině, a to vše při spotřebě nejlépe pod osm litrů na sto kilometrů. Správný koktejl umí v této třídě už léta nejlépe namíchat dva výrobci.

Fakt, že tohoto srovnávacího testu se účastní jen jeden z nich, kupodivu nic neznamená. Audi A6 vždy mělo své nedostatky, ale poslední dobou na Mercedes-Benz třídy E ani BMW řady 5 neztrácelo tolik, kolik by relativní nováček třídy zasloužil. Mercedes a BMW se utkávají už mnoho generací, Audi proti nim pokouší štěstí teprve od roku 1997. Už minulá A6 byla nebezpečně dobrá zejména co se kvality týče. Letos Audi opět pořádně šláplo do pedálů, když nám půjčilo stroj stejně krásný jako kvalitní, navíc vyzbrojený skvělým motorem 3.0 TDI a velmi slušnou cenou. To však není největší problém BMW. Audi A6 je také nečekaně pohodlné.

Promiňte nám velké kombi na fotografiích, české BMW příslušný sedan jednoduše nemělo a Audi A6 Avant se světu představilo ani ne před dvěma týdny. Stejně jsem neplánoval psát o velikosti kufru a dávat BMW body navíc za přidaný prostor by bylo nefér, takže dnes předstírejme, že testovaná řada 5 má jen čtvery dveře a stojí o 66 tisíc korun méně (1 400 000 Kč za sedan 530d xDrive). Pokud by z Mnichova dorazil sedan, na výsledku testu by to nic nezměnilo.Zahřívání
Abych nepředbíhal událostem, podívejme se nejdřív na BMW. Už dlouho jsem neměl za volantem auta pocit, že bych nepotřeboval žádné jiné. BMW 530d je neuvěřitelně schopné, zábavné, prostorné a svým způsobem komfortní. Designové oddělení v Mnichově zařadilo při návrhu auta zpátečku, ale jednoznačně ku prospěchu věci. Když dorazíte na jednání v řadě 5, budete vypadat tak distigovaně, jak jen to je za cenu do dvou milionů možné.

Tedy pokud nezapomenete spolknout přihlouplý úsměv. Auto je trochu tvrdé a motor o sobě dává vědět nečekaně nahlas, ale obojí je přijatelnou daní – a možná nezbytným předpokladem – pro sportovní nadšení, které BMW 530d projevuje. Na tak velké auto se nečekaně ochotně vrhá do zatáček, kde následně odvádí perfektní práci. Naše 530d nese hned několik nálepek xDrive a jako správná čtyřkolka je nedotáčivá. Nejde o nedotáčivost typu „pojedeme rovně“, auto prostě jen klouže po všech čtyřech kolech ven ze zatáčky a obtížné přimět ho k utažení oblouku. Pokud je však vaše pravá noha trpělivá a odhodlání pevné, možná se po chvíli s plynem u podlahy přeci jen dočkáte náznaku přetáčivosti. V chování velkého kombi není ani stopa divokosti, je spíš neuvěřitelně efektivní a brutálně rychlé.

Audi A6 velká fotogalerie

Naučit se mluvit řečí kmene BMW trochu trvá. Řada 5 nevysílá k řidiči tak jasné signály jako vyloženě sportovní auta. Přesto pokud budete hledat, najdete ve volantu komunikativního partnera. Jak už bylo řečeno, také motor dokáže dát za všech okolností dostatečně nahlas najevo, zda a na kterou stranu si přeje přeřadit. Brzdy jsou na tom hůř: že pracuje ABS, poznáte jen podle sténání pneumatik.

Předchozí odstavce působí poněkud monotematicky z prostého důvodu. Pokud zrovna nejdete rychle, je těžké na BMW najít cokoli, co by stálo za zmínku. To je dobře, víc než dobře. Auto o sobě na běžné dálnici, silnici první třídy, ale i ve městě jednoduše nedává vědět. Je jako dobrá filmová hudba. Dělá svou práci a nesnaží se být středem pozornosti.Prozření
Poznámka o nečekaně pohodlném Audi z úvodu patří vlastně sem. Testovací auto mělo pneumatiky tak nízké, že z boku téměř nebyly vidět. Přesto si dokázalo spolehlivě poradit s každou nerovností, kterou na rozbité silnici z Prahy do Chomutova potkalo. A později na ještě horším povrchu trasy Chomutov-Beroun bylo stejně dobré. Audi dorazilo ke srovnání vybavené příplatkovým pneumatickým podvozkem. Na to se ovšem může BMW sotva vymlouvat, A6 je totiž i na vzduchu o kus levnější než základní řada 5.

Komfort třetí generace Audi A6 by měl v Mnichově vzbudit oprávněné zděšení. Právě nastavením podvozku totiž minulá A6 prohrávala srovnávací testy. Problémem bývala také její kabina, příliš podobná levnějším volkswagenům, přestože neprůstřelně kvalitní. Pokud není kvalita ještě mnohem lepší, zůstala alespoň stejná. Design interiéru však znamená další problém pro BMW. Audi A6 je uvnitř právě tak krásné, moderní a promyšlené jako z venku. Ingolstadt vyrazil s novou A6 vší silou do jedenadvacátého století, každý spínač i displej je pečlivě navržený, otestovaný, přepracovaný a dokonale vyrobený. Tedy každý… také u Audi zdá se štří hmotnost a víčka přihrádek jsou jako z papíru, stejně jako stropní konzola. BMW na tom však není o nic lépe.

Také pozice za volantem Audi nezavdává mnoho důvodů ke kritice. Sedadla jsou pohodlná, rozsah nastavení dostatečný a palubní deska i tunel převodovky jsou právě tak velké, aby interiér nepůsobil odtažitě ani nenarušoval osobní prostor řidiče. Jestli jste někdy přemýšleli o významu slova „akorát“, posaďte se do Audi A6. Ve srovnání se stručným vyprávěním o řadě 5 je kapitolka o Audi téměř románem, ne však samoúčelně. A6 drtí pod koly všechny argumenty, které tak dlouho zněly ve prospěch jejích soupeřů. Samotný fakt, že všechnu tu kvalitu a pečlivost okolo sebe po prvním nastoupení zaregistrujete, navíc říká hodně o tom, jak moc výjimečná je.

Každé pro má svá proti a všechna ta fascinující dokonalost, kterou Audi svému stroji vdechlo zvenku i uvnitř, mu bere něco z nenásilnosti, za níž jsem chválil BMW. A6 chce být středem pozornosti a ví jak na to. Pro mnoho zákazníků ve třídě však bude právě to její komparativní výhodou.

Pokud snad netrpělivě očekáváte konec chvalozpěvů na novou A6, nedočkáte se. Ani při rychlé jízdě si auto pověst nezkazí. Má výborně vyvážené řízení i brzdy. Přestože ovládání v podstatě postrádá cit, naprostá přesnost vám umožní vždy zamířit přsně tam, kam budete chtít. A pokud snad přeženete nájezd, zjistíte jedině to, že jste dynamický repertoár A6 podcenili a že auto si ještě schovává v rukávu pár triků. Pokud vás Audi vyleká, tak jen čísly, která ukáže na tachometru ve vaší oblíbené „pomalé“ zatáčce.

Stejně jako dřív, i tentokrát předvádí čtyři kruhy dokonalost, nikoli zábavu. Náskok díky technice není zcela prázdným heslem – technika A6 (v obou významech) je perfektní. Nepleťe si však techniku a emoce. Při jízdě na osmdesát procent schopností řidiče jede auto tempem, které vyděsí všechny a všechno včetně vašeho řidičského průkazu. Rychleji s ním jezdit nebudete. Není proč. Stejně byste si připadali pomalí. Auto jako by neustále říkalo, že je lepší než vy, že dokáže být o krok před vámi, že umí jet rychleji než to umíte vy. Asi to umí. S Audi A6 může jezdit neuvěřitelně rychle úplně každý bez ohledu na schopnosti. Pro jeho cílovou skupnu je to jen další dobrá zpráva.

Srovnání
Zazněly argumenty pro i proti, ale přesednutí zpět do BMW dává celkem rychle jasného vítěze. A v Mnichově z něj radost mít nebudou. 530d zůstává tím jediným autem, které bych v životě potřeboval, ale po svezení v Audi vypadá najednou jako pět let sptará. Materiály, kvalita zparcování i design Audi jsou tím nejlepším, co nám dalo jednadvacáté století. BMW ustrnulo na vrcholu století dvacátého. To znamená, že je řada 5 velmi dobrý a kvalitní stroj. Pokud ho však máte doma, nesedejte si do A6.

Audi je také pohodlnější než řada 5, a to nemalým rozdílem. V rychlostech za hranicemi legálními v České kotlině jsou obě auta rovnocennými soupeři, ale okolo stovky má A6 jasně navrch. Tlumí lépe dlouhé i krátké nerovnosti. Z míry ji nevyvedou ani čerstvé díry v asfaltu, na nichž se BMW v nižších rychlostech nepříjemně otřásá. Vzduchový podvozek a obrovská kola testovacího Audi dávala nahlas vědět o každé přejeté spáře, ale mechanických rázů dorazí do kabiny naprosté minimum. Vyšší hlučnost podvozku je navíc relativní – rány jsou slyšet hlavně proto, že jinak auto zůstává dokonale tiché. Nic takového nelze říct o BMW. V 530d je na dálnici třeba mluvit pořádně nahlas, aby spolujezdec rozuměl.

Pozice za volantem a vyvážení řízení BMW výhru také nekoupí. Přestože nepatrně, je i v této disciplíně Audi lepší. Pokud vás navíc zvlášť nezajímá zábava za volantem, mluví ve prospěch Audi i čísla. Srovnání zde není zcela objektivní, kombi váží o 145 kilogramů více než sedan z Ingolstadtu, nicméně Audi objelo testovací okruh za 34,56 sekundy, zatímco BMW potřebovalo o tři čtvrtě sekundy víc. V ostatních disciplínách byly rozdíly minimální, Audi vyhrálo také disciplínu 0-100, ovšem tři desetiny sekundy jsou spíš dílem rozdílu hmotností.

Existuje málo důvodů pořídit si řadu 5 s naftovým šestiválcem spíš než srovnatelné Audi. Pokud máte rádi sportovní jízdu, oceníte nadšení BMW. Bohužel však není rozdíl tak velký, abych vám kvůli němu doporučil 530d. Zkuste a uvidíte. Nemá cenu pokoušet se argumentovat subjektivním vnímáním rychlosti, Audi totiž BMW poráží i v této disciplíně. Elektronicky řízený zadní diferenciál A6 má dlouhé vedení, ale pokud si necháte malou rezervu na nájezdu a polechtáte trochu agresivněji plyn, zadní náprava vám předvede elektronickou magii z království WRX STI. Nedotáčivost se po chvilce zaváhání prostě vypaří a auto zatáčí a zatáčí. Ve srovnání s tím je BMW jen rychlé velmi konvenčním a přímočarým způsobem, včetně trochy tak zvaně bezpečné nedotáčivosti.

Auto z Mnichova dokáže lépe komunikovat s řidičem. Má citlivější řízení a jeho motor dokáže jasně sdělit, kolik otáček ještě zbývá do omezovače. Testovací Audi sice mělo na rozdíl od BMW pádla pod volantem, ale nedávalo žádný důvod k jejich použití. Třílitrové TDI je tak tiché, že bez pohledu na otáčkoměr vůbec nepoznáte, jestli se zrovna hýbe rychlostí dvou, nebo pěti tisíc otáček za minutu. Bez přehánění.

Řazení tak musíte nechat na počítači, který však rozumí své práci velmi dobře. Směrem k převodovce míří jediná výtka. Audi nasadilo pod kapotu A6 dvě spojky namísto hydrodynamického měniče. Výsledek je působivý, přesto sebou auto tu a tam nepříjemně škubne, ať už při podřazování nebo rozjíždění. Bez přímého srovnání s BMW bych nad tím jenom zakroutil hlavou, ale automat s hydrodynamickým měničem se zdá být jasně lepší volbou. Zvlášť když palubní počítače obou aut v reálném světě ukazovaly stejnou spotřebu 7,6 litru na sto kilometrů. Dvouspojková převodovka nedokázala obhájit svou jedinou velkou přednost, totiž vyšší účinnost. To ovšem těžko něco změní na výsledku testu.Verdikt
BMW 530d xDrive a Audi A6 3.0 TDI quattro jsou velmi odlišná auta. Naneštěstí se však uchází o stejnou skupinu zákazníků, z nichž jen málo potřebuje vůz s duší sportovce. Za deset let, až budou z obou aut ojetiny se stočenými tachometry, doporučím s klidnou duší BMW 530d. Stejně jako dnešní stará BMW bude řada 5 pro nerozvážné mladíky nadčasovou, sportovní a přiměřeně excentrickou alternativou k nové Octavii čtvrté generace. Jenže dnes – jako manažerský sedan, stroj těch nejširších schopností na celém trhu a auto pro úspěšné muže s dobře utříděnými prioritami – vyhrává Audi A6 na celé čáře.

Bohužel pro 530d je Audi daleko kvalitnější, pohodlnější, kultivovanější a možná o kousek rychlejší. Poslední lopatu hlíny na hrob dominance BMW háží přehnaně ambiciózní cena řady 5, sedan s 258 koni a pohonem všech kol vyjde o sedmdesát pět tisíc dráž než základní A6 3.0 TDI s výkonem 245 koňských sil. Pokud k Audi přiobjednáte vzduchový podvozek a elektronický zadní diferenciál – což mohu jedině doporučit – bude o deset tisíc dražší než podobně silná, podobně rychlá a mnohem méně pohodlná řada 5.

Neříkám to zvlášť rád, ale BMW ve skutečnosti prohrává v tolika disciplínách, že celkové vítězství nemá ani v dohledu bez ohledu na cenu a výbavu. Přesto bych si ho koupil. Když přijde na ostřejší jízdu, je řada 5 přímočará, snadno ovladatelná a do jisté míry komunikativní. Ježdit s ní mě bavilo. Jenže kdo z typických zákazníků BMW 530d xDrive se potřebuje doopravdy bavit? Audi neporáží jen BMW. Nová A6 je skvělé auto, mnohem lepší než předchozí generace a možná nejlepší manažerský sedan na současném trhu. V této třídě nemůžete sáhnout vedle. Všechna auta jsou výtečná a svým způsobem také výjimečná. Ale jen jedno je nejlepší. Audi A6.

Druhý pohled: …který na věci nic nemění
Pryč jsou doby, kdy se dalo na jakékoli BMW koukat jako na jednoznačnou volbu pro „řidiče“. Sice jsem se za volantem BMW 530xd cítil být více řidičem než pasažérem (v Audi), ale celkovou vytříbeností motoru a kvalitou jízdy si mne získalo Audi. Nelíbí se mi jen jeho trochu ucukaná převodovka, měnič v BMW je mnohem plynulejší a jemnější. Sedan s pohonem zadních kol by v tomto srovnání asi dopadl jinak, protože BMW pořád nabízí možnost nechat rozhodovat řidiče. Každopádně, dříve jednoznačná převaha BMW je ta tam.

Třetí pohled: Hučení v uších
Audi A6 představuje ohromné mezigenerační zlepšení a v dnešním duelu zvítězilo právem, o tom není sporu. Pětkové BMW samozřejmě zůstává vynikajícím autem, A6 však dokáže být ve většině důležitých ohledů o větší či menší kus lepší – s jednou podstatnou výjimkou. Ať už to bylo těmi dvacetipalcovými koly nebo ne, výrazný valivý hluk v dálničním tempu nešlo přeslechnout ani při zapnutém rádiu. Můžete si myslet, že jsem přecitlivělý, ale pro mě osobně je stálé hučení kol natolik iritující, že bych kvůli tomu oželel lepší interiér i kultivovanější motor ingolstadtského auta a dal přednost bavoráku.
Jirka Červenka

Měření a technické údaje