Antiradary: Proč jsou legální, bezpečné a proč je má smysl používat?
Zdroj: archiv redakceNejprve trochu teorie, která může připomínat takzvané slovíčkaření, ale ve skutečnosti jde o zásadní věc. Tedy o rozdíl mezi detektorem, známým pod zprofanovaným označením antiradar, a rušičkou.
Detektory odhalují měření rychlosti, jde o pasivní zařízení, která nijak aktivně nebrání měření policejních radarů. Oproti tomu rušičky, či tzv. antilasery jsou aktivními prostředky jak znemožnit měření policejním radarem, a jsou u nás nelegální. Tedy ještě jednou, antiradary, jsou sice stále ještě obestřeny rouškou tajemství a kontroverze, ovšem zcela zbytečně a neprávem.
Je zapotřebí při jejich instalaci nepřekročit legislativu například tím, že by člověk umístil (přenosné) zařízení pod čelní sklo do zorného pole, pak není rozdíl mezi antiradarem, pár velkých plyšových kostek nebo nesprávně nalepenou dálniční známkou, a může jít o vodu na mlýn policejní hlídky pro místní persekuci.
Ovšem není to důvodem pro popotahování „protože mám antiradar.“ U pevných zařízení pak nesmí dojít k nepovoleným úpravám, přeženeme-li příklad, tak antiradar umístění namísto zpětného zrcátka samozřejmě neprojde jak u policejní kontroly, tak později na STK. Jistě, přitažené za vlasy, ale jak bylo řečeno, jde o co nejdůraznější příklad.
Rušičky oproti tomu vysílají signál proti radaru měřícímu rychlost, jde o nelegální zařízení, v určitých zemích lze mít v autě homologované zařízení, které kombinuje například rušičku s parkovacími senzory, to že zařízení v autě máte není protiprávní, ale pokud zapnete funkci rušení, pohybujete se za hranou zákona. Každopádně nálepku něčeho nelegálního si detektory, tedy takzvané antiradary nezaslouží, abychom se na ně dívali jako na něco zapovězeného nebo dokonce zakázaného. Tak to totiž není, podle mého názoru naopak mohou zásadně pomoci s úrovní provozu na našich komunikacích. Proč by tedy měl každý řidič jezdit s detektorem?
Proč ne, je to stejné jako jezdit s navigací, ve kterých koneckonců, velmi často, je úsekové maření zaneseno, takže ve výsledku jde o stejný dopad – jedete autem a víte, že je před vámi radar/kamera. Prostě je to legální, tak není důvod to nevyužít jako kterýkoli jiný doplněk pro bezpečnou jízdu autem.
Tak zaprvé, není to zakázané, naopak je to zcela legální, takže proč ne. Detektor by mohl klidně být součástí povinné výbavy auta a bylo by to legislativně v pořádku. Každopádně mým soukromým pohledem by používání takzvaných antiradarů obecně prospělo ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Mluvím ze své osobní zkušenosti, když jsem detektor začal sám používat.
Jízda s antiradarem je plynulejší. Tedy bezpečnější… Neexistuje na to žádný oficiální průzkum, ale podle osobní zkušenosti a zkušeností známých a kolegů si troufám tvrdit, že pokud člověk jezdí a hystericky se stále dívá na tachometr, jestli náhodou na osmdesátce nepřekročil rychlost o pár kilometrů, je to horší, než kdyby jel devadesát a díval se stále před sebe a věnoval se jízdě. Nedávno jsem se vlastně na toto téma zmínil v osobním blogu, takže sice jen subjektivně, ale potvrzené to mám. Vědomí, že vás nezaskočí policejní měření, se podle mne podepisuje velmi pozitivně na bezpečnosti a soustředění se na jízdu. To samé platí pro úseková měření.
Neubylo by agresivity na silnicích? Já myslím, že ano. Můžeme vyjít z předpokladu, že jedete na omezené rychlosti „svým“ tempem, klidně stále v limitu a normě, a před vámi jede někdo, kdo se tak moc obává překročení rychlosti, že vás doslova omezuje. A zdržuje vás, zbytečně. Když by měl detektor radarů a s ním i jistotu, že ho policie „nechytí,“ nejel by řidič třicet na úseku se čtyřicetikilometrovou rychlostí. Jel by minimálně těch čtyřicet. A nikdo za ním by neměl důvod k vzteku, napětí by nevzrůstalo, nikdo by se nepokoušel předjíždět na rizikových místech.
Policie by měla méně práce s vybíráním pokut a mohla by se lépe věnovat plnění svého hesla „Pomáhat a chránit.“ To je myšleno bez sarkasmu, opravdu. Myslím si, že pokud dnes měří policie na úsecích „speciálně vybraných,“ tedy na nenápadných úsecích s nízkou rychlostí a vysokou pravděpodobností „úspěšného lovu“, tak pokud by měl každý řidič antiradar a nenechal se změřit, policie by se nutně přesunula se svými radary někam jinam. A vylučovací metodou dospívám k tomu, že pokud dnes měří vychytrale tam, kde to není zapotřebí, při změně pozic by snad konečně dorazila k přechodům pro chodce, nebezpečným silničním úsekům a nepřehledným zatáčkám. Tedy tam, kde je opravdu zapotřebí. Anebo se zcela přeorientuji na jiný typ „podnikání“ a vyjedu třeba na jižní Moravu a začnu konečně chytat cyklisty, a nejenom je, kteří jezdí mezi vinohrady pod vlivem alkoholu.
S antiradarem bychom jezdili v rámci rychlostní limitů, je to určitě tak. Vzhledem k tomu, a teď mluvím zejména o pražském prostředí, kde jsou průjezdné kamery, radary a úseková měření téměř na každém kroku. Vždy, když vás detektor upozorní, sundáte nohu z plynu a zvolníte tak, abyste daný úsek projeli předpisově. Věřte tomu, je to psychologická záležitost – když vám detektor pípá a říká „zpomalte“ – asi nikdo nepřišlápne plyn k podlaze.
