Alfa Romeo GT 1.9 JTD Q2

• Dynamika 4

• Chování na silnici 4

• Provozní náklady 4

• Praktičnost 4

• X-Factor 4

• Celkové hodnocení 4

Na úvod

Možná znáte rčení o tom, že by se člověk nikdy neměl setkat s hrdiny svého dětství. Přeloženo do řeči nás, automobilových fanatiků: dobře si rozmyslete, než si koupíte auto jenom proto, že vám viselo nad postelí, když vám bylo jedenáct. Typický a často zmiňovaný případ je Lamborghini Countach. Ve své době to bylo něco jako UFO, absolutně nedostižný sen všech kluků, mladíků i mužů a jeho plakáty se prodávaly po tisících. Ještě dnes má ten brutálně hranatý design své neodolatelné kouzlo.

Ne, osobně jsem Countach neřídil, ale to vůbec nevadí. Stačilo mi totiž, abych se do něj pokusil posadit a zjistil jsem, že bych ho řídit ani nemohl. Jednoduše se tam nevejdu. A podle slov těch, kteří mají trochu průměrnější tělesnou stavbu, toho nemusím ani moc litovat, protože Countach je na jízdu děsivý. Uvnitř je vedro, ven není vidět a celkově je to peklo.

U nových aut už většinou takhle razantní zklamání nehrozí. Jen málokdy se stane, že by automobilka vypustila do světa něco opravdu špatného. Jenže když se všichni zlepšili, znamená to, že jsou zákazníci daleko citlivější i na drobné chyby a nedostatky.

Jsou auta, kterým pro jejich krásu odpustíte hodně a tahle Alfa Romeo mezi ně bezesporu patří. S černým lakem a krásnými osmnáctipalcovými koly mi tělem vyslala ty správné signály pokaždé, když jsem vyšel ze dveří a uviděl jí stát na štěrku za domem. Přesto se ale nestalo, že bych jí na konci týdne vracel s těžkým srdcem. Jak to?Technika

Alfa Romeo GT je z technického hlediska docela zvláštní směsicí. Některé karosářské díly jsou z modelu 147 GTA, například přední blatníky a (až na drobné úpravy) kapota motoru. V interiéru najdete shodný sloupek řízení, přepážka mezi kabinou a motorovým prostorem je také ze 147, stejně jako pedály a větší část palubní desky včetně klimatizační jednotky.

Podvozek se ovšem daleko spíš podobá většímu modelu 156, má dokonce i stejný rozvor a nápravy (vpředu dvojité lichoběžníky, vzadu zkrutná) se liší jen v detailech. Možná jste si všimli, že mluvíme o samých starších modelech, 147 i 156 už mají dávno své nástupce a tak prostě nelze očekávat, že by tenhle podvozek splňoval nejpřísnější měřítka dnešní doby.

Motor v přídi není ten, který by příznivec sportovních Alfiček asi čekal – žádný melodický šestiválec, nebo snad nabroušený čtyřválec. Tedy, čtyřválec tu je, jenže naftový. A přídavné jméno „nabroušený“ k němu jde asi tak, jako k bramborové kaši. Má výkon 150 koní a točivý moment 306 Nm a pokud vám to přijde málo, za příplatek 35 tisíc dostanete přeladěnou řídící jednotku a dvacet koníků navrch a to nejsou špatné hodnoty. Jenže…Na silnici

Bohužel je to motor, který se i přes svou sílu k Alfě GT vůbec nehodí. A když říkám vůbec, myslím absolutně, ani až čert pojede na sáňkách do práce. Pohled na estetickou nádheru stojícího gétéčka a soudtrack hrubého zemědělského rachocení zastaralého naftového motoru působí v kombinaci tak nepatřičně, že to až fyzicky bolí. Vážně, takhle hrubý dieselák už jsem netestoval dlouho a to počítám i stará tédéíčka, která se dodnes objevují ve škodovkách. Je zkrátka příliš hlučný i nekultivovaný, neprošel by mým sítem ani v obyčejném rodinném autě, natož v krásném kupé.

Pravda, s Alfou umí zahýbat docela slušně, mimo jiné i díky slušně poskládané převodovce, jejíž páka ovšem některým kolegům dělala problémy při řazení. Navíc je mezi předními koly samosvorný diferenciál (proto to označení Q2 v názvu), takže není problém ani v přenosu točivého momentu.

Hlavní problém je v tom, že se s touhle Alfou prostě nedá jet sportovně. Vinu za to nese kombinace příliš tuhého odpružení a nedostatečně tuhé karoserie. Když Alfu pošlete příliš rychle do zatáčky, jasně ucítíte, jak se celá zkroutí. A když potkáte rozrušený, hrbolatý, nebo děravý asfalt, je zle. Jistě tomu přispívají i krásná, ale jízdnímu komfortu odporující osmnáctipalcová kola s nízkoprofilovými gumami, ale lomoz, který se ozve na rozbité silnici, zní opravdu ošklivě.

Zkrátka a dobře, v téhle Alfě GT si jízdu ve stylu GT užijete výhradně na kvalitní dálnici a to ještě nesmíte moc prudce akcelerovat, aby se dovnitř nedostalo hrubé dunění motoru.Prostora výbava

Kontrast mezi exteriérem a interiérem není tak mocný, jako mezi vizuálním a zvukovým dojmem, ale pořád je výrazný. Zatímco vnější tvary od roku 2003 nezestárly, na interiéru jsou ta léta až nepříjemně citelně znát. Malá 147 byla před devíti lety velmi stylová a pamatuju se, jak jsem si její „jinakou“ palubní desku docela pochvaloval, ale teď už působí čerstvě asi jako týden starý vymačkaný citron. Ani ergonomie dnešním soupeřům nestačí. Je fér dodat, že dílenské zpracování má svá silná místa, občas narazíte na kvalitní a pohledný kus interiéru, ale celkový dojem prostě nestačí.

Uvnitř je ovšem díky dlouhému rozvoru docela dost místa, ale klesající střecha samozřejmě vzadu znevýhodňuje vyšší cestující. I pokud se tam vejdete bez problémů, není to úplně nejpříjemnější, pokud nemáte rádi stísněné prostory. Boční zadní okna jsou totiž velmi malá a zadní sloupky zase široké, takže si připadáte trochu jako v jeskyni. Dělá to ovšem i problém řidiči, který přes zadní sloupky velmi špatně vidí šikmo dozadu. Samotné zadní okno také není největší.

Naopak zavazadlový prostor má na tuto kategorii celkem příjemný objem 320 litrů a navíc praktický tvar a velký nakládací prostor.Verdikt

Naftová Alfa Romeo GT Q2 stojí bez příplatků 779 000 Kč. Jen co ale zaškrtnete pár políček v seznamu příplatkové výbavy, cena se vyhoupne klidně přes 900 tisíc – a to není málo. Jistě, naftové Audi TT, nebo BMW 320d Coupé vás budou stát o něco víc, ale upřímně – také dostanete o dost víc kvaltiního a moderního auta. O fantastickém motoru v případě 320d ani nemluvě.

Příznivci Alfy Romeo se často zaštiťují tím, že jsou to auta s duší – sice mnohdy komplikovanou a mající i své temné stránky, ale přesto tak silnou, že se vyplatí takové auto mít. Také se říká, že kdo aspoň jednou v životě nevlastnil Alfu, není pravý automobilový nadšenec.

Všechno tohle bych dokázal pochopit a Alfu GT bych dokázal akceptovat se všemi jejími chybami – kdyby měla charismatický benzínový motor. Hlučný diesel jí ovšem v mých očích podráží židli pod zadkem a dělá z ní příliš nevyváženou směsici kladů a záporů, než abych o ní mohl vážně přemýšlet.

Abychom ale nekončili pesimisticky – většina modelové řady Alfy Romeo už se posunula o krok dál, takže nástupce modelu GT by neměl být tak daleko. Doufejme, že dostane i modernější nafťák (a vzhledem k současné situaci je jasné, že ani sportovní auta se bez nafty v nejbližší době neobejdou), tužší karoserii a minimálně stejnou dávku italského stylu.

Honza Koubek

Měření a technické údaje