Alfa Romeo Giulietta 1.4 T TCT

• Dynamika 7

• Chování na silnici 3

• Provozní náklady 6

• Praktičnost 7

• X-Factor 9

• Celkové hodnocení 6.4

RADOSTI
Design, díky kterému ji budete milovat…

STAROSTI
…a nedotažené detaily, kvůli kterým ji budete nenávidět.

Vlastně je úplně jedno, co tady napíšu za hodnocení. Stejně se najde skupinka lidí, která se pokaždé musí v diskusi vyjádřit k tomu, že novináři jsou zkorumpovaná sebranka šmejdů, kterou platí importér VW (nebo Ford, podle výsledku testu) a která tomu vlastně vůbec nerozumí. Takže pokud patříte k této skupince, nemusíte číst dál a rovnou do diskuse napište, co chcete. Chystám se totiž veřejně prohlásit, že Alfa Romeo Giulietta není zas tak dobré auto.Tak samozřejmě, poslední počin Alfy Romeo v přeplněném segmentu C si jde trochu vlastní cestou a možná právě díky tomu má tak osobitý vzhled, který se nepodřizuje záležitostem jako je velikost kufru a prostor na zadních sedačkách. Tohle všechno naprosto chápu a líbí se mi to. Horší je to ale s pozorností k detailům, která je u italských aut poměrně často kritizována. Problém je v tom, že zatímco u malosériových aut jste ochotni tyto detaily přehlížet a chápat je jako součást „charakteru“, u masového produktu, kterým má Giulietta být, vás budou štvát.

Alfa Romeo Giulietta velká fotogalerie

Ačkoli se to může zdát tak trochu nefér, Alfa Romeo Giulietta musí (chtě nechtě) dokázat aspoň částečně přesvědčit zákazníky, proč mají raději chtít ji a ne Volkswagen Golf nebo Ford Focus. V tomto segmentu je výběr opravdu široký a i když se asi všichni shodneme na tom, že vedle Alfy Romeo vypadá Golf stejně atraktivně jako zrezivělé víko od kanálu, pořád jsou to auta ze stejného segmentu, jejichž množiny potenciálních zákazníků se prolínají.

A tak prostě nejde nesrovnávat testovanou Alfu Romeo Giulietta 1.4 T s dvouspojkovou převodovkou s podobným Golfem 1.4 TSI s motorem „twincharger“ a automatem DSG. Alfa Romeo by totiž měla, kromě atraktivnějšího vzezření, především dost dobře jezdit. A daří se jí to? No, ne tak úplně a na typickém českém asfaltu skoro vůbec.Potenciál auto rozhodně má, ačkoli přeplňovaná downsizovaná jednotky postrádá charakter a spíše jen hučí. Atmosférický dvoulitr (nebo nějaký malý libozvučný šestiválec) by se k Alfě hodil mnohem víc. Foukaný motor má výkon 170 koní a velmi slibný točivý moment až 250 Nm. Jenže Alfa nedokáže tenhle výkon spolehlivě dostat na silnici. Nejde ani tak o problémy s trakcí, ale spíše o podání výkonů a spolupráci motoru s dvouspojkovou převodovkou, jejíž nastavení prostě na přesnost skříně v Golfu nemá. A tady nejde o charakter nebo o sportovnost – tady jde o to, že převodovka TCT v Alfě Romeo vážně není dobrá.

Postrádá jemnost při rozjezdu ve městě, rychlost při dynamické jízdě a především schopnost rychle se přizpůsobit požadavkům řidiče a jeho pokynům plynovému pedálu. Převodovka motor zbytečně vytáčí, když se rychleji rozjedete z křižovatky. Dělá třeba to, že nechá řvát jedničku v omezovači po dobu několika sekund, takže vy jste odjeli s velkou parádou, aby vás pak zase všichni dojeli, protože auto ne a ne ve 45 km/h zařadit dvojku. Také s oblibou dělá to, že vás nechá pomalu vjet do křižovatky a když najdete mezírku v provozu, kam se můžete vmáčknout, místo podřazení nechá zařazenou dvojku či trojku u volnoběhu a trvá dlouhou dobu, než se přeplňovaný motor nadechne a rozjede. A za dvě dlouhé sekundy ten autobus urazí klidně i 40 metrů…

Převodovce můžete pomoci manuálně. Naštěstí Alfa Romeo zvolila logické uspořádání, kdy se podřazuje od sebe a vyšší rychlostí se dávají tahem k sobě. Potom si někde za městem konečně budete s Giuliettou rozumět a když najdete velmi kvalitní asfalt, skutečně se můžete i bavit a objevit něco z jejího charakteru. Pak rychle zapomenete na všechny ty chyby, které vás celé dny za jejím volantem štvou.

Řízení sice není moc komunikativní (spíše jen tahá za ruce vlivem velkého točivého momentu, než aby mělo vyloženě zpětnou vazbu), ale dá se s ním Alfa celkem úspěšně a přesně nasměrovat tam, kam potřebujete. V dynamickém režimu nastavitelném na ovladači D-N-A pak funguje krátkodobé zvýšení točivého momentu motoru a především začne pracovat přední inteligentní diferenciál, který osobnost auta skutečně promění v poměrně zábavnou hračku. Jenže pak po třech zatáčkách skončí kvalitní asfalt a vy už jste zas v tom ukodrcaném hlučném autě, které poskakuje po dírách v českých silnicích jako splašená koza.Velkou vinu dávám zvoleným pneumatikám. Široké 18″ ráfky s nízkoprofilovými pneumatikami sice vypadají úžasně, ale nepomáhají komfortu a především poddajnosti. Už tak dost tvrdý podvozek pak ztrácí kontrolu nad autem a nejde mluvit už ani o „sportovní tvrdosti“. To, co je tvrdé, ještě neznamená, že je sportovní. Pamatuji si na krátké svezení s dieselovou Giuliettou na 16″ zimákách, která byla mnohem poddajnější a příjemnější na rozbité silnici. Takže jestli chcete, aby vaše Giulietta 1.4 T byla aspoň trochu snesitelná, zvolte malá kola a pneumatiky s co možná nejvyšším profilem. Anebo zvolte tu politickou stranu, která slíbí investovat do infrastruktury a čekejte, až vám opraví silnice, kudy nejčastěji jezdíte.Asi nemá ani cenu připomínat, že ergonomie Giulietty je po italsku taková, no… svérázná. Pořád by s tím vším ale šlo něco dělat, kdyby byla cenová politika Alfy Romeo zajímavá a (když to přeženu) omluvitelná. Ale za 648 500 korun? To je prostě moc za auto, které má tolik chyb. Vždyť je to na dostřel Golfu GTI a Focusu ST, ani nemluvím o tom, kolik stojí sice trochu stará, ale stále zajímavá Mazda 3 MPS. Pohybujeme se dokonce v teritoriu BMW řady 1…

Na stylu jízdy pak bude záležet to, jaký průvan udělá benzínová Giulietta ve vaší peněžence. Lze jezdit za přibližně osm litrů na 100 km, ale stačí občas vyrazit s autem na oblíbenou silnici a váš průměr se bude pohybovat spíše kolem 10,5 litru.

Verdikt
Jistě, na Alfu Romeo Giulietta 1.4 T se hezky kouká a pokud nemáte referenci s vozy konkurence, těžko se před vámi bude obhajovat názor, že špatně jezdí. Je to rychlé auto, ale není sportovní a už vůbec ne dotažené do konce. Velkou měrou se na tom podílí automatická dvouspojková převodovka TCT v testovaném autě a dojem kazí i velká kola a moc tvrdý podvozek. A vůbec, jako hračku, které leccos odpusíte, si kupujete jiná auta, Giulietta přeci musí fungovat každý den. V porovnání se stejně orientovanou konkurencí obstát nedokáže, i když se opravdu snaží. Tak snad v další generaci.

Dalibor Žák

Měření a technické údaje