Alfa Romeo 159 Sportwagon 3.2 V6 JTS

• Dynamika 6

• Chování na silnici 6

• Provozní náklady 6

• Praktičnost 6

• X-Factor 6

• Celkové hodnocení 6

Na úvod

Pro tuhle italskou značku jsem měl vždy slabost. O to více pro poslední modely, které začaly být i technicky dost vyspělé na to, aby dokázaly držet krok s konkurencí a majitel Alfy nemusel být v servisu každý měsíc. Ani novodobé Alfy Romeo nezapřou svůj původ a italský šarm. Za designem modelu 159, který tu dnes máme, už nestál Walter de Silva, který dnes šéfuje designu značky Seat, ale designér z nejpovolanějších: Giorgetto Giugiaro. Podle mě je 159 stále jedno z těch hezčích aut na trhu. Pravda, automobilka si za to také nechá náležitě zaplatit. Ale koupí Alfy Romeo si kupujete tak trochu něco víc, než jenom nějaké auto. Budete žít s vědomím, že lidé stojící za touhle automobilkou jednoduše auta milují od doby, co značka vznikla.

Chtěl jsem si trochu užít toho nejlepšího, co Alfa Romeo nabízí, takže jsem si pro tenhle test vybral nejsilnější motorizaci, jakou si vůbec můžete do 159 objednat. Tedy šestiválec s objemem 3,2 litru, který dostal i přímé vstřikování a mohl tak být trochu úspornější, než jeho předchůdce. No uvidíme.Technika

Alfa Romeo 159 fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Musím říct, že na 159 i ve verzi kombi s na dnešní poměry ne zrovna největšími, sedmnáctipalcovými koly, se dívá pořád dobře. Asi nenajdete úhel, kdy byste zapochybovali o vyváženosti designu karoserie. A řeknu vám teď jednu hroznou věc. Je za námi ta pozitivnější část testu. Takže, co nás čeká po usednutí za volant?

Když srovnám pocit z prvního kontaktu se 159 před čtyřmi lety a dnes, mám z ní naprosto jiný pocit. Palubní deska na mě působí tak nějak postarším dojmem. Je to samozřejmě o tom, co dnes nabízí konkurence. A musím říct, že tenhle test mi otevřel oči. V tom, jak se za posledních několik let auta zase posunula. A bohužel tohle zjištění tak nějak provází celé seznámení s touhle Alfou. Tedy snad s výjimkou motoru. A nic na tom nemění ani fakt, že za vznikem Alfy 159 stojí člověk, co do té doby pracoval na trojkových BMW.

Za volantem sedíte vysoko. Výš, než třeba v nových Fordech, které jsou tímhle proslulé. Když si nastavím sedačku tak, jak bych chtěl, mám mezi hlavou a stropem jen několik milimetrů. Navíc se na celou přístrojovou desku dívám tak nějak z vrchu. Nemám z toho dobrý pocit, pocitu útulnosti to rozhodně nepřipadává. Vzhledem k tomu, že Alfa se svou cenou řadí k tomu dražšímu na trhu, čekali byste i jedinečné zpracování a použité plasty uvnitř. Není to tu špatné, ale ani nijak zázračné, co by vám nepřinesla konkurence v podobě Mondea nebo Accordu. Přitom když si prohlédnete detaily, jsou vyvedeny s velkou precizností. Třeba samotný, červeně prošívaný volant, je nádherný. Řadička stejně tak, budíky jsou rudě orámovány, ale jako celek ten mohutný monolit středové konzole, nepůsobí už tak elegantně.Na silnici

Ergonomie je slabou stránkou tohohle interiéru a stejně tak i prostornost. Na středové konzoly jsou ale pěkné, na řidiče orientované ciferníky s teplotou vody a teplotou a tlakem oleje, které jasně říkají, že pod kapotou asi nenajdete jen nějaký zadýchaný motor. Ten je ostatně pýchou každého majitele, který si zrovna tuhle motorizaci pořídí. A nutno říct, je třeba před těmihle lidmi mít respekt. Ten člověk ví, proč si takový motor kupuje a je ochoten za to vše pořádně platit. A ani tak ne snad u prodejce, jako u pumpy.

Po otevření motoru tu na vás už bohužel nečekají stejně, jako u šestiválcové 156 ty nádherné leštěné svody, které lákají po příjezdu domů k jedinému. Otevřít haubnu a nechat ji tak. Jen ať se všichni podívají, jak má vypadat pan motor. Ten ve 159 dostal konvenční plastový kryt. Má objem 3,2 litru a nabízí 260 koní a slušných 322 Nm točivého momentu. A oproti tomu, jak obyčejně vypadá, neobyčejně zní. I se zavřenýma očima poznáte, že nese podpis Alfy Romeo. V nízkých otáčkách krásně vrčí, v těch vysokých je při konstantních otáčkách naprosto sametový, když mu přidáte, jadrně zpívá. A v šesti tisících, asi 1100 otáček do omezovače, tu na řidiče čeká extáze v podobě hlasitého a fantasticky frenetického troubení. Za volantem slyšíte v nízkých otáčkách především hluboký zvuk linoucí se z výfuků. Ve městě se asi někdy neubráníte stažení okének a poslouchání. Má dost výkonu v celém spektru otáček, který přichází prakticky lineárně, ale kousek od omezovače tu na vás čeká výkonová špička. S váhou 1590 kg umí stovku za 7,2s. A má hrozně rád benzín. Bohužel ve velkých dávkách. Sama automobilka udává spotřebu ve městě 16,5 l/100 km. Což je i realita. Na dálnici, při 130 km/h, budete hodně rádi, když se spotřeba přehoupne jen lehce přes 10 l/100 km. Jestli ale k tomuhle motoru nebudete přistupovat asketicky, počítejte s 2-3 litry navrch. A když to srovnáme s o 12 koní silnějším BMW 330i, bude vždy spotřeba Alfy Romeo o dobré 2-3 litry vyšší.Prostor a výbava

Převodovka má krátkou řadičku, s řekněme rozumně dlouhou dráhou a celkem přesným chodem. Alfu Romeo si kupujete proto, abyste s ní zažili zábavu za volantem. Tu vám nabídne, i když ne v tak čisté formě, jak byste si možná mysleli. 159 opravdu zestárla. V porovnání s novými modely, ať už německých nebo japonských značek, je z ní cítit, že karoserie nenabízí takovou torzní tuhost, jako jiná auta na trhu. To se projevuje trochu nervózním chováním na nerovnostech. Jednoduše nemáte pocit, že sedíte v moderním, pevném autě. Podobné je to s podvozkem, kterému zrovna dvakrát nepomáhá váha šestiválce vpředu. Možná vás zarazí, že každý rychlejší průjezd zatáčkou provází náklon karoserie, na který si v posledních letech začínáme odvykat. Ne že by to nějak zásadně snižovalo rychlost průjezdu, jen to jednoduše působí tak nějak zastarale. Navíc se i budete muset pevně držet volantu. Kožené sedačky za 49.200 korun jsou totiž sice moc pěkné na pohled a opět je tu znát péče designérů, jakou jim věnovali, ale to nijak nepřidalo jejich funkčnosti. Nenabízí vlastně žádnou boční oporu a mě to v takhle orientovaném autě trochu zaráží. Co ale zaslouží pochvalu, jsou brzdy, které se mi nepodařilo za celou dobu utahat, vpředu jsou ostatně kotouče s průměrem 330mm.

Motor má výkonu na rozdávání a to si také uvědomujete pokaždé, když se pohybujete v nízkých rychlostech a trochu zrychlíte. O přenos výkonu se totiž v naší variantě starají pouze přední kola. A já prostě přemotorované předokolky nemám rád. Asi je to i tím, že jednu mám ještě bohužel doma. Takže jestli si pořizujete právě tuhle Alfu, rozhodně si připlaťte za čtyřkolku. Bude vás oproti základu 1 013 000 kč stát dalších zhruba 75 tisíc a přihodí vám zhruba 100 Kg váhy, ale takhle silná Alfa Romeo si nezaslouží nést ty neduhy silného motoru a předního náhonu. Na rovinkách, které nebudou rovné jako sklo, vás prostě bude Alfa trochu tahat za ruce. Ve výjezdech z pomalých zatáček pod plným plynem se Alfě zvedne čumák, odhlehčí vnitřní kolo, rozbliká stabilizace, karoserie nakloní a vy v doprovodu fantastického soudtracku šesti válců pálících hrozně moc benzínu vystřelíte ven. Ne, že by to nebyla zábava. Ale třeba BMW moc dobře ví, proč nenabízí předokolky v téhle třídě. Přitom řízení tu je pevné a celkem komunikativní.Verdikt

Musím říct, že jsem měl podvozek Alfy 159, kterou jsem řídil kdysi zafixován jako ten, který funguje opravdu dobře. Buď se posunula konkurence o velký kus dopředu, nebo si podvozek nerozumí s těžkým motorem vpředu. Takže se budu snažit do testu ještě získat novou, lehčí motorizaci 1.8T s 200 koňmi, která papírově působí ideálně. Nabízí prakticky stejný točivý moment jako velký šestiválec, jistě rozumnější spotřebu a pevně doufám, že i přesvědčivější jízdní vlastnosti díky o více než 100kg nižší váze.

A ještě trochu srovnání. Přímý konkurent se hledá pro tuhle Alfu Romeo relativně těžko. Slabší Mondeo kombi s dvaapůllitrovým přeplňovaným pětiválcem vás přijde v nejlepší výbavě Titanium S na 847.990 Kč, BMW 330i Touring v základu zase na 1 117 250. A obávám se, že i přes určitou náklonnost k téhle italské značce musím říct, že obě zmíněné alternativy budou výrazně lepší volbou. Jestli ale patříte k ortodoxním příznivcům Alfy Romeo, nebudu vás přesvědčovat.

Měření a technické údaje