Abarth, který štěká, kouše. 695 Turismo je malý italský bastard, na kterého se budete každý den těšit

Každý pejskař to potvrdí, čím menší je jeho čtyřnohý miláček, tím větší se snaží okolo sebe rozsévat hrůzu a působit neplechu. Podobně působí Abarth, štěká a vrčí na celé kolo a snaží se urvat si pozornost a získat si respekt. Jenže na rozdíl od těch chlupatých ratlíků se mu to dobře daří.

Pojem Abarth patří k automobilce Fiat už mnoho desítek let a stejně jako logo štíra znamená to, že před vámi stojí ostrá sportovní verze. Ta testovaná s názvem 695 Turismo na sobě samozřejmě nezapře několik nových detailů, ale auto jinak zamrzlo v čase.

Nicméně je fascinující, jak mu to vůbec neškodí. Mnohokrát jsem se přistihl, jak se na tuhle cestovní verzi malého rychlíku jen dívám, vážně je to pořád pěkný kousek. Sedí mu také nový příplatkový (15 tisíc korun) oranžový lak, který je vzpomínkou na historii značky. Zvenku snad není co vytknout, také proto se asi „pětistovka“ vyrábí od roku 2007, ne?

Stáří je v interiéru poznat

Že je na trhu už přes patnáct let je ROZHODNĚ vidět v interiéru. Tlačítka, plasty, obyčejné kliky… Tady už je to o tom, kdo vozu co odpustí. Mně popravdě uspořádání netrápilo, všechno bylo přehledné, řadicí páka pětistupňové manuální převodovky s chladnou hliníkovou hlavicí na dosah a všechno je tak nějak šik. A sexy.

Speciálně mě bavily nápisy „acqua“ a „benzina“ na přístrojové desce. Mnohdy jsem si je sám pro sebe snažil přečíst se zvučným italským přízvukem. A taky se mi to určitě mnohdy nepovedlo. Krásně vypadají sportovní kožená sedadla, ale tady platí jeden neduh, který zůstává. Najít v nich pohodlnou pozici je bohužel nemožné a je to velká škoda. Kde jinde se cítit stabilně a jistě než v autě se sportovním potenciálem.

Dotykový infotainment má sedmipalcovou obrazovku a obslouží to, co je třeba. S modernou se srovnávat nedá, zároveň ale nejde o žádnou nefunkční kalkulačku. Bluetooth funguje, zrcadlení chytrého telefonu taky, takže žádné trápení. Nepříjemnost u něj je ta, že pokud patříte k řidičům, kteří si vychutnávají při jízdě hlasitou hudbu, budete si muset stejně nahlas „vychutnat“ také jakýkoliv další povel, který ovladači dáte. A to opravdu není příjemné.

Další testy malých aut

Fiat 500 je nejvíc roztomilé auto na trhu, které chytne za srdce i drsňáky

Jenom se na něj podívejte. No není boží?

Peugeot 2008 je po modernizaci dospělejší a hlavně levnější. Jízdními vlastnostmi překvapí

Testovali jsme francouzský crossover s nejsilnějším benzinovým motorem. Potěšil spotřebou.

Naopak mě překvapilo, jak se sedí na zadních sedadlech, na 3,6 metru dlouhé auto to bylo vlastně v pohodě. Zavazadlový prostor nabízí 185 litrů a také v něm poznáte, že řídíte drsnou verzi modelu 500. Ve speciálním obalu s logy značky totiž leží malý hasičský přístroj. Nejlepší by bylo ho nikdy nemuset použít, ale je příjemné vědět, že tahle možnost tu je. Navíc si za něj připlatíte jen symbolických 500 korun českých. Ano, 500. To číslo bude určitě náhoda…

Zábava na prvním místě

Pamatujete si na Mario Kart, sérii závodních videoher, ve kterých italský údržbář Mario od Nintenda se svými kumpány v motokárách už v devadesátých letech bavil svět? Tam přesně by tenhle italský „prďola“ na kolech skvěle zapadl. Abarth je na silnici tak zábavný, že se občas přistihnete, že se v něm chováte jako blbeček.

Pohání ho přeplňovaný čtyřválec T-Jet s obsahem 1,4 litru o výkonu 132 kW a 180 koní. Díky pouhým 1035 kilogramům je na silnici báječně pohyblivý, stovku zvládne za 6,7 vteřiny a kdo si troufne, vyžene auto až na 225 km/h.

Podvozek nic neodpouští, řidiči Mini určitě ví, o čem je řeč, ale kam se Mini hrabe. Abarth vážně do řízení promítne úplně všechno, co se na silnici děje a kde jsou sebemenší nerovnosti, tam to osazenstvo ucítí. A se sedmnáctkami opravdu pořádně. Za mě jde o nejtvrdší auto, které se mi kdy dostalo do ruky.

Výfukový systém Record Monza s aktivním ventilem dělá opravdu divy, kdo má rád brblání, s tímhle si užije a čtyři úzké koncovky dodávají dynamický šmrnc. V každém obchodním centru či podzemním parkovišti (akustika je důležitá) budete s Abarthem hvězdou, protože po nastartování a přepnutí do sportovního módu – to značí tlačítko s logem štíra – je to fakt rachot.

Jakmile se malý Fiat trochu rozjede, zvučný sound-system se zklidní. Samozřejmě jen do té doby, než ho řidič dostane do otáček. V běžném městském rozsahu se pozornost nebudí, nad 3500 otáček už to je ale veselejší a okolo 5000 už je to zase ten bourák, co pouští hrůzu hned po nastartování. A to člověka povzbudí, potěší a chce si na silnici trochu zazlobit. Auto si to užívá a řidič bude taky. Rychlosti jsou krátké, řadí se hladce a přesně.

Zdroj: Bart Běhal

Postěžoval jsem si, že do města je přílišně tvrdé. Do zatáček a na okresky, kde je šance skutečně sportovní režim využít, je naopak způsob, jakým Abarth kopíruje silnici a hladce se ovládá, velmi velmi žádoucí. To byla panečku zábava! Ale je to stejně jako s tím zvukem, chcete zábavu – musíte pořádně do otáček.

Ale není třeba se jich bát, když se dostanete na hranu, můžete se spolehnout na brzdy. Jsou ostřejší, zabírají okamžitě a zbytečně nekoušou. Pracují tak akorát.

Zdroj: Bart Běhal

Nedostatek respektu s klidem potrestá

Užil jsem si i s manuální ruční brzdou, a to zdaleka ne tak, jak si myslíte. Žádné driftování nebylo na pořadu dne, ale protože jsem párkrát neodhadl přesně vzdálenost při parkování a rád stojím přesně tak, jak mám, tak jsem ji prostě jen uvolnil a zvenku autíčko o pár centimetrů dotlačil. Jednou rukou. A to nejsem zrovna nějaký fitness freak, který při cvičení holduje zvedání těžkého závaží.

Co mě dál bavilo byl nedostatek respektu ostatních řidičů, hlavně těch se skutečně velkými auty. Jejich neznalost tohoto stroje mě mnohdy pobavila, vždycky mi udělalo radost, když si Abarth podobné soupeře namazal na chleba…

Zdroj: Bart Běhal

Jedním z nedostatků je rozhodně rejd drobného Itala, protože na to, jaké má parametry, je opravdu bídný. Kde si běžně poradí i rodinné auto, tady Abarth ztrácí. Trochu mě to překvapuje, jeho obratnost je jinak předností a v uličkách (ať už městských či těch v nákupních centrech) je jeho kompaktnost nepřekonatelná.

Spotřeba se pohybovala nad osmi litry na 100 kilometrů, ale když budete chtít, dostanete se hladce pod tuto hranici. Dost italsky se pak choval ukazatel dojezdu, jenž se během minut dokázal lišit klidně o 150 kilometrů. Samozřejmě vše závisí na stylu jízdy, ale i tak je rozptyl značně velký.

Zdroj: Bart Běhal

Základní cena vozu je 794 900 Kč a zahrnuje takřka vše, co je třeba. Příplatková výbava v ceně 112 500 Kč pak obsahovala například audio systém Beats, xenonové světlomety či sportovní kožená sedadla.

Ale Abarth je obecně hračka pro fajnšmekry, kdo po něm sáhne, ten klidně těch pár drobných ještě přidá.