7 nejnebezpečnějších závodních tratí světa, zemřelo na nich už přes 500 lidí
Existuje hned několik závodních okruhů, před jejichž návštěvou je vhodné mít zařízenou velmi dobrou životní pojistku. Nemusíte se z nich totiž už nikdy vrátit živí. Samozřejmě už to neplatí v takové míře jako dříve, automobily jsou s promyšlenými deformačními zónami a tuhým skeletem s vysokopevnostní ocelí diametrálně bezpečnější než kdysi.
A mnohem lepší podmínky platí i na závodních okruzích. Jenže kupříkladu taková Severní smyčka protkaná mezi několika vesničkami v pohoří Eifel se moc bezpečnější učinit nedá. Všeobecně se tak se svými krátkými únikovými zónami, zrádnými zatáčkami a slepými horizonty považuje za jedno z nejnebezpečnějších míst, kam se se svým autem nebo motorkou můžete dobrovolně vypravit.
Jaké závodní tratě ale mají v historii motorismu ty největší “zásluhy” na zmařených životech závodníků?
7. Le Mans – 22
Děsivou bouračku Pierra Levegha, kdy jeho Mercedes kolidoval s jiným vozem a následně vzduchem přelétl mezi diváky, jste jistě viděli. Krom pilota na místě zemřelo 83 lidí (jiné zdroje uvádějí 86) a přes sto jich bylo zraněno.
Počty zemřelých závodníků se v historii okruhu zastavily na čísle 22, z nichž se 18 stalo před rokem 1980. Dlouhotrvající sérii od roku 1997, kdy na okruhu nikdo nezahynul, přerušil loňský rok Allan Simonsen za volantem vozu Aston Martin.
6. Rally Dakar – 27
Každoroční závod motocyklů a upravených terénních speciálů v prostředí nehostinné přírody má za svou 36letou historii na kontě 27 obětí. Vyjma závodníků statistika eviduje přes 70 lidí, kteří zemřeli v souvislosti se slavnou rally – novináři, diváci a podobně.
5. Monza – 42
Závodní okruh poblíž Milána byl nebezpečný zejména kvůli dlouhým rovinkám, na kterých vozy dosahovaly na svou dobu velmi vysokých rychlostí. Po velké nehodě v roce 1933, při které zahynuli tři závodníci, se na závodním okruhu objevilo několik šikan. Ani to ale zcela nezabránilo smrtelným nehodám, které se i vzhledem k dlouhé historii okruhu vyšplhaly na tak vysoké číslo.
4. Spa-Francorchamps – 48
Belgický okruh Spa se zrodil v roce 1921, tedy ještě o rok dříve, než Monza. Právem se řadí mezi podobně nebezpečné okruhy kvůli rychlým pasážím, ke kterým se přidávají nepředvídatelné povětrnostní podmínky. Zatímco na části trati bylo sucho a svítilo sluníčko, o kousek dál už byla trať úplně mokrá.
V roce 1985 na belgickém okruhu zahynul Stefan Bellof, držitel nejrychlejšího kola na Nordschleife, o kterém ještě bude řeč. Vůbec poslední smrt se stala loňský rok při závodech klasických formulí.
3. Indianapolis Motor Speedway – 56
Druhý nejstarší dosud využívaný závodní okruh na světě je tady téměř od počátku motorismu. V roce 1909 se na okruhu, jehož povrch tvořily drcené kameny zalité dehtem, pořádal první automobilový závod. Po sérii několika smrtelných nehod se však ukázalo, že povrch trati není ideální. Ovšem ani vydláždění miliony cihel nic nezměnilo na faktu, že Indianapolis je jen velký ovál, takže se na něm jezdí ohromnou rychlostí. A kde i sebemenší chyba znamená téměř jistou smrt.
Cestu ke třetímu místu ve statistice si Indy zkrátilo i tím, že v letech 1911 – 1922 a 1930 – 1937 byl na palubě závodních aut během důležitých závodů přítomný i mechanik, který měl na starosti komunikaci s boxy, sledování stavu auta a jeho případnou opravu. Nehoda tedy téměř vždy znamenala hned dva zmařené životy.
2. Nürburgring – 68
Ani to ale není nic proti Zelenému peklu, jak závodíci německý okruh často přezdívají. Přes dvacet kilometrů dlouhou trať, tvořenou zatáčkami různého charakteru a obtížnosti, ještě umocňuje počasí, které je v kopcovitém terénu často zcela nepředvídatelné. Smutné prvenství si připsal Čeněk Junek, manžel závodnice Elišky Junkové, který v roce 1928 nezvládl svůj vůz Bugatti Typo 35B.
Chabá bezpečnost okruh provází po celou historii, v roce 1970 měla čím dál rychlejší stroje zpomalit šikana na cílové rovince, nebezpečných míst ale byla na trati pořád spousta. Definitivním hřebíčkem do rakve Severní smyčky se v poháru Formule 1 stala havárie Nikiho Laudy v roce 1976. Zatím poslední smrtelná havárie v rámci závodů se udála v roce 2010.
1. Isle of Man – 242
Jestli ovšem existuje něco nebezpečnějšího, než závodní trať s malými únikovými zónami, tak je to závodní trať stvořená z normální silnice, která žádné únikové zóny nemá. Přesně to je Isle of Man, kde na 60 kilometrů dlouhé trati závodníci dosahují průměrné rychlosti (!) přes 210 km/h. Až na drobné výjimky tak ve statistice nenajdete rok, kdy by během tradičního závodu nikdo nezemřel. Naposledy tomu tak bylo v roce 2001, ovšem nejspíš jen díky tomu, že byl celý závod zrušen. Pro regulérní závod bez ztrát na životech musíte zabrousit až do roku 1982.
Zdroj: Autoblog.com
