7 důvodů, proč by si měl každý řidič pořídit antiradar

Je to tak, takzvané antiradary si nezaslouží, abychom se na ně dívali jako na něco zapovězeného nebo dokonce zakázaného. Tak to totiž není, podle mého názoru naopak mohou zásadně pomoci s úrovní provozu na našich komunikacích. Proč by tedy měl každý řidič jezdit s detektorem?

Je to legální
Tak zaprvé, není to zakázané, naopak je to zcela legální, takže proč ne. Detektor by mohl klidně být součástí povinné výbavy auta a bylo by to legislativně v pořádku. Každopádně mým soukromým pohledem by používání takzvaných antiradarů obecně prospělo ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Mluvím ze své osobní zkušenosti, když jsem detektor začal sám používat. Totiž…

Jezdili bychom všichni bezpečněji
Ano, je to tak. Nemám na to žádný oficiální průzkum, ale podle osobní zkušenosti a zkušeností známých a kolegů si troufám tvrdit, že pokud člověk jezdí a hystericky se stále dívá na tachometr, jestli náhodou na osmdesátce nepřekročil rychlost o pár kilometrů, je to horší, než kdyby jel devadesát a díval se stále před sebe a věnoval se jízdě. Vědomí, že vás nezaskočí policejní měření se podle mne podepisuje velmi pozitivně na bezpečnosti a  soustředění se na jízdu.Jezdili bychom plynuleji
Modelová situace. Úsek s omezenou rychlostí, řekněme na čtyřicet kilometrů v hodině, řada aut. Jedno jede lehce pod padesát, protože řidič si říká, že 47 km/h na tachometru je v pořádku, ve skutečnosti jede něco lehce nad čtyřicítkou. Jiný jede tachometrových čtyřicet a to je také v pořádku. A další jede třicet, protože se panicky bojí toho, že by náhodou překročil rychlostní limit a při výskytu policie byl nejen popotahován, ale také ochuzen o své peníze. A i to se dá pochopit, vlastně to souvisí s předchozím bodem textu. Jenže pro plynulost provozu je to špatně. Všichni za pomalým řidičem musí jet nejvýše jeho rychlostí. Představme si, jaké by to bylo, když by všichni řidiči přijeli na zmiňovanou fiktivní čtyřicítku, dali nohu z plynu a plus mínus čtyřiceti až padesáti kilometrovou rychlostí ostražitě pokračovali dál? Podle mého názoru, ehm, lepší.

Ubylo by agresivity
Můžeme vyjít z předchozí situace. Jedete na omezené rychlosti „svým“ tempem, klidně stále v limitu a normě, a před vámi jede někdo, kdo se tak moc obává překročení rychlosti, že vás doslova omezuje. A  zdržuje vás, zbytečně. Když by měl detektor radarů a s ním i jistotu, že ho policie „nechytí,“ nejel by řidič třicet na úseku se čtyřicetikilometrovou rychlostí. Jel by minimálně těch čtyřicet. A nikdo za ním by neměl důvod k vzteku, napětí by nevzrůstalo, nikdo by se nepokoušel předjíždět na rizikových místech. Nebo ne?

Více bychom dodržovali rychlostní limity
Ano, je to tak. Vzhledem k tomu, a teď mluvím zejména o pražském prostředí, kde jsou průjezdné kamery, radary a úseková měření téměř na každém kroku.Vždy, když vás detektor upozorní, sundáte nohu z plynu a zvolníte tak, abyste daný úsek projeli předpisově.Věřte tomu, je to psychologická záležitost – když vám detektor pípá a  říká „zpomalte“ – asi nikdo nepřišlápne plyn k podlaze.

Nepřicházeli bychom zbytečně o peníze
Což je v zásadě stejně důležitý důvod jako kterýkoli jiný. Bez peněz, které zaplatíte (mnohdy zbytečně – viz můj blog) na pokutách, nebudete v psychické pohodě, pokud jste muž a máte doma ženu, tak vaše žena s menším rodinným rozpočtem určitě nebude v pohodě, a dá to náležitě najevo. A vy pak budete řídit v menším klidu a s nižším soustředěním.

Policie by měřila tam, kde je to zapotřebí
Myslím si, že pokud dnes měří policie na úsecích „speciálně vybraných,“ tedy na nenápadných úsecích s nízkou rychlostí a vysokou pravděpodobností „úspěšného lovu“, tak pokud by měl každý řidič antiradar a nenechal se změřit, policie by se nutně přesunula se svými radary někam jinam. A  vylučovací metodou dospívám k tomu, že pokud dnes měří vychytrale tam, kde to není zapotřebí, při změně pozic by snad konečně dorazila k přechodům pro chodce, nebezpečným silničním úsekům a nepřehledným zatáčkám. Tedy tam, kde je opravdu zapotřebí.